Jeho už dvanáctý ročník, který se opět koná v domě školství, je pro některá odborná učiliště z Břeclavska životně důležitý. Zatímco studentů středních škol každoročně přibývá, zájem o řemeslo rapidně upadá. „Učiliště? To mě neláká,“ mávl rukou čtrnáctiletý Libor Frölich z Břeclavi. „Ani rodiče mi učiliště nedoporučovali. Po základní škole asi zkusím nějakou střední školu,“ dodal rozhodně.

Vynikat v manuální oboru? To už se skutečně nenosí. Řada odborných učilišť tak doslova bojuje o každého nového žáka, který by zasedl do jejich lavic, a po třech letech odešel s výučním listem.

V problémech se zmítá například Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Hustopeče. „Jsme typická řemeslná škola. Ale prožíváme krizi. Ve stavebních nebo elektrotechnických oborech je velký nedostatek uchazečů,“ posteskl si zástupce ředitele školy Milan Machovec. Výmluvná je statistika v oboru malíř pokojů. Před deseti lety dodávaly Hustopeče na pracovní trh tyto řemeslníky jako na běžícím pásu. Realita dneška je však krutá. V prvním a třetím ročníku není jediný student. Pověst řemesla zachraňuje jen sedm žáků v druhém ročníku.

„A to jsme mívali deset malířských mistrů. Teď máme jediného. Ani nemá cenu se zmiňovat o dalších oborech, jako zedník, elektrikář, nebo zámečník,“ připomněl Machovec, že také po ostatních v minulosti tradičních učebních oborech není poptávka. S dlouhodobým nezájmem o řemeslo bojuje i Soukromá střední odborná škola Břeclav. A kupodivu víceméně úspěšně. Kadeřnice, kadeřník nebo kosmetička jsou totiž velice oblíbené profese.

„O tyto obory je zájem. Navíc pokud mají žáci dobré studijní výsledky, poskytujeme jim slevy na jízdné či věcné odměny,“ popisuje strategii Dagmar Pavlíková, která vyučuje ekonomické předměty. „Ale i tak je žáků málo. Nicméně si myslím, že se to změní, protože po vyučených lidech je velká poptávka. Stačí se podívat na inzeráty,“ míní.

Jiné odvětví, ve kterém se studenti učí také zkrášlit zevnějšek zákazníků, ale trpí. Učiliště ve Cvrčovicích bylo v regionu průkopníkem v oboru dámská krejčová, teď se pomalu smiřuje s tím, že výuka šití oděvů jednoho dne zanikne. „Veškerá výroba se už dávno přestěhovala do Asie. Ale špatné je to i v ostatních oborech, třeba ve strojírenství,“ ví Václav Procházka, který vyučuje na cvrčovickém učilišti třináct let.