Lidé, kteří si našli navzdory nečasu cestu ke kapli svatého Huberta, postavené Lichtenštejny, ale nelitují. Je mezi nimi i Dominika Baránková z Břeclavi, která sem zavítala s manželem a synem znovu po třech letech. „Poprvé jsme se tu ocitli víceméně náhodou, ale líbí se nám tady. Jsou zde myslivci, lidé na koních i se psi," vyzdvihuje Baránková po focení s dravci.

Lazaro Bermudez ze společnosti Zayferus ukazuje zájemcům orla bělohlavého a skalního, výra velkého a sibiřského, káně lesní, raroha velkého či jestřába lesního. „Ten nemá dobrou pověst mezi chovateli drůbeže nebo holubáři," zmiňuje na okraj. A také vysvětluje, proč sedí ptáci přivázaní k posedu za nohy. „Jejich opeření tak zůstane v naprosto neporušeném stavu," sděluje Bermudez. Právě s rarohem či jestřábem 
v ruce si pak někteří odvážlivci udělají fotopamátku.

Mistr ve vábení jelenů Josef Prýgl zase předvádí své umění s řevnicí z maďarského dlouhorohého skotu. A linoucí se zvuky skutečně připomínají hlas velkého zvířete. Nakonec zní krajinou lesní rohy a průvod v čele s Hubertem na koni vyráží ke kapli, kde odslouží kněz Lukasz Szendzielorz slavnostní mši. Podobně jako za časů Lichtenštejnů. Jenom jelen už je oproti zvyklostem předchystaný před oltářem.

U kaple se nakonec schází desítky lidí. Někteří dokonce dorazili na kolech. „Tradice se musí dodržovat, ať je jakékoliv počasí. Takže jsme mši uspořádali, i když nebyla předpověď příznivá," říká Rothscheinová a pomyslně tleská všem, kteří dorazili.