Roli průvodce tamního zchátralého zámku má zažitou. „Už ani nevím, kolik skupin jsem tady za tři měsíce, co jsme zámek odkoupili, provázel. Od památkářů přes stavebníky až po studenty, kteří nám zpracovávali studie možného vzhledu po rekonstrukci,“ vypráví Smetana.

Také redakci Deníku Rovnost se dostalo příležitosti prohlédnout si útroby původně pozdně gotické tvrze, o níž se ve Velkých Němčicích objevila první zmínka již v roce 1496. „Okolo roku 1550 ji začal přestavovat Zikmund Heldt z Kementu. Trvalo mu to třináct let. Později požádal panovníka o povýšení Velkých Němčic na město. Glejt dostal, zároveň však musel slíbit, že kolem města vybuduje hradby,“ přibližuje starosta.

Mezi vyprávěním rozsvěcuje svítilnu mobilního telefonu. Všechny přívody včetně elektřiny jsou totiž odpojené.

Města na Břeclavsku pomáhají finančně, ale i s ubytováním či pořádáním sbírek.
Města na Břeclavsku se zbarvila do žluto-modra, podívejte se

Okna v přízemí i po letech krášlí zašlé oranžové závěsy. Na parapetu jsou stále ještě umělé květiny, které ovinuly a téměř skryly pavoučí sítě. V místnosti s rádiem, umyvadlem, pracovním stolem a židlemi na sebe pozornost strhává plakát poutající na promítání filmu Muži v říji. „Čeká nás ještě stavebně-historický a statický průzkum. Hotové máme geodetické zaměření, posudek i pasportizaci,“ připomíná Smetana.

Škola, bar i diskotéka

Zámek prošel do roku 1918 pod rukama hned několika majitelů. Za třicetileté války dokonce vyhořel. „Po první světové válce došlo k jeho konfiskaci a připadl státu do správy židlochovického statku. Byla zde střední zemědělská škola a později i devítiletka. Ve Velkých Němčicích sice od roku 1908 základní škola byla, ovšem kapacitně přestala dostačovat. Přece jen jsme se stávali střediskovou obcí. Dodnes sem jezdí děti až z jedenácti okolních dědin,“ osvětluje starosta.

Přelomovým byl rok 1992. „Tehdy se k původní škole začala stavět přístavba. Objekt přestal sloužit žákům a učitelům a zde v místech, kde se nyní nacházíme, byl bar a diskotéka. Původně šlo přitom o prostory technického zázemí školy,“ pokračuje Smetana.

Tragická nehoda u Velkých Němčic.
Smrt na dálnici D2 u Velkých Němčic: srážka dvou nákladních aut má jednu oběť

Ve sklepení se dodnes povalují prázdné lahve od nejrůznějších druhů ovocné vodky nesoucí jméno bývalého ruského prezidenta. Nechybí ani vyvýšené pódium či pult pro DJ. Devadesátá léta minulého století připomíná i typické vybavení včetně polstrovaných lavic či půlkruhového baru. „Byly to divoké porevoluční roky. Prostory zámku sloužily jednu dobu také jako sklenářství či hrnčířství. Dokonce se tady prodávaly i látky a byla zde šicí dílna. Všechno to převezeme na sběrný dvůr, je nám líto to vyhodit. Necháme lidi, aby si to zdarma rozebrali,“ ukazuje Smetana na velké zásoby knoflíků, klubíček navlékací gumy či množství záplat v jednom z kamrlíků.

Krátce po přelomu století Velkoněmčičští řešili, zda je zámek v jejich vlastnictví či nikoli. Dokonce k soudu podali určovací žalobu. Tu však nakonec stáhli. „S ředitelem Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových jsme se dohodli, že ji stáhneme a uznáme, že je zámek jejich. Za to nám umožnili jej za 6,7 milionu odkoupit,“ vysvětluje nejvyšší představitel velkoněmčičské radnice.

Online anketa

Vedení městyse předpokládá, že opravy zámku spolknou vyšší desítky milionů korun. S tím, k jakému účelu bude budova sloužit, pomohou i obyvatelé. A to prostřednictvím online ankety na webových stránkách Velkých Němčic. „Zdá se, že většinový názor je podobný. A to, aby se sem přestěhoval obecní úřad. Zároveň by tu měla být i knihovna, obřadní síň, zasedací místnost a podobně. Kdyby tomu tak bylo, uvolnila by se naproti budova nynějšího obecního úřadu. Pokud by byli zastupitelé pro, mohlo by zde vzniknout zdravotní středisko,“ naznačuje starosta.

Praskající dřevěné schody odhalují velkorysé prostory půdy. Volně se tady povalují původní školní lavice a židle. „Památkáři si brali i vzorky ze trámů. Některé jsou relativně nové, třeba padesát let. Jiné ale i tři sta. Střecha je ještě předrevoluční, ale protože je v ní azbest, musí jít pryč,“ zmiňuje Smetana.

Budova mateřské školy v Zaječí na Břeclavsku nedostačuje. Tamní proto přistaví dvě nové třídy.
Babyboom plní školky na Břeclavsku. Podívejte, kde přistavují nové

Chodbám prvního patra s třídami, kabinety učitelů a ředitelnou dominuje zachovalá původní dlažba. Z oken je krásný výhled na kostel svatého Václava a Víta a na opravený Furchův mlýn, který byl kdysi spolu se sýpkou součástí velkého zámeckého areálu. „Patřila k němu i kaple, které říkáme kaštýlek. Ten se dodnes nachází v zahradě mateřské školy za obecním úřadem. Tam, kde je nyní hospoda a kino, bývala sýpka. Vlastníci zámku chodili na mše jak do kostela, tak do kaštýlku. A to přes alej a francouzskou zahradu, jejíž pozůstatky tady pořád máme,“ usmívá se Smetana.

HISTORIE ZÁMKU VE VELKÝCH NĚMČICÍCH
- Zámek byl původně pozdně gotickou tvrzí. První zmínka o ní se ve Velkých Němčicích objevila v roce 1496.
- Součástí rozsáhlého komplexu bylo původně i hospodářské zázemí, park a kaple. Ty však zanikly.
- Po roce 1550 nechal zpustlou tvrz přestavět v renesanční sídlo Zikmund Heldt z Kementu.
- Zámek dokončil až v osmdesátých letech šestnáctého století Tas Meziříčský z Lomnice.
- Za třicetileté války sídlo vyhořelo. V letech 1626 až 1642 prošlo obnovou.
- Od roku 1774 patřil zámek Dietrichštejnům. Později začal chátrat.
- Po roce 1918 připadl státu a byl přestavěný na byty.
- Od roku 1948 až do roku 1990 sloužil zámek jako škola. Později byl v pronájmu soukromých subjektů.
- Získat budovu do vlastnictví městyse chtěl už porevoluční starosta Ladislav Frank.
- Zámek je od roku 2006 památkově chráněný.