Dobrý den, kolik vyděláváte? I taková otázka může po zvonku u domovních dveří překvapit od soboty mnohé obyvatele Břeclavska. Český statistický úřad začal totiž zjišťovat, jak jsme chudí. Na Břeclavsku jeho pracovníci osloví vybrané domácnosti v Borkovanech, Břeclavi, Kloboukách u Brna, Kosticích, Ladné, Mikulově, Moravské Nové Vsi, Moravském Žižkově, Novosedlech, Novém Přerově, Podivíně a Šakvicích.

„Toto šetření je závazné pro všechny členské země Evropské unie. Smyslem zjišťování je dlouhodobě získávat srovnatelné údaje o sociální situaci obyvatel ve všech členských zemích,“ uvedla Vlasta Pospíšilová z oddělení regionálních analýz a informačních služeb Českého statistického ú­řadu.

Hlavním cílem je srovnat úroveň v jednotlivých regionech ale i v celé Evropské unii. „Smyslem tohoto šetření je získávat dlouhodobě srovnatelné údaje o sociální a ekonomické situaci v celkem třiceti evropských zemí. A také získat data pro výpočet ukazatelů peněžní a materiální chudoby,“ vysvětlila ředitelka odboru terénních zjišťování statistického úřadu Miloslava Lángová náplň statistického šetření nazvaného Životní podmínky. Podle anglického názvu někdy též pod zkratkou EU-SILC.

Dotazník, který budou členové domácností s tazateli ze statistického úřadu vyplňovat, má několik částí. Jsou věnovány přehledu osob žijících v domácnosti a způsobu jejich hospodaření, údajům o bytě včetně jeho vybavenosti a nákladů na bydlení. Nechybí ani dotazy na práci, vzdělání a zdraví zúčastněných.

„Jako speciální příloha bude dotazník zaměřený na problematiku správy financí domácností. Nedílnou součástí celého šetření jsou také otázky na příjmy, o nichž víme, že jsou velice citlivou záležitostí. Bez nich by však výsledky tohoto zjišťování byly jen obtížně využitelné,“ vysvětlila Pospíšilová.

Že by se o výši platu dověděli například sousedé nebo tchýně, ale nehrozí. „Všechny osoby zúčastněné na sběru a zpracování údajů jsou vázány mlčenlivostí. S vyplněnými dotazníky se zachází tak, aby nebylo možné domácnost ani jednotlivé osoby jakkoli identifikovat,“ uklidnila Pospíšilová.

Podle jejích slov jsou údaje z dotazníků převedeny do elektronické podoby a úřad dále údaje zpracovává jako anonymní. „Papírové nosiče jsou potom fyzicky zničeny. Veškeré získané údaje mohou být použity pouze pro statistické účely a nesmí být předávány žádným jiným institucím či orgánům,“ dodala.

Co ukáží výsledky šetření, jsou zatím jen dohady. Starostové vybraných obcí na Břeclavsku jsou ale spíše skeptičtí, že by se po vyhodnocení dotazníků něco změnilo. „Trochu mi to připomíná statistiku jako za dob komunismu, kdy tazatelé obcházeli domy a zjišťovali, kolik má kdo slepic, psů, prasat a televizí, a nakonec se ukázalo, že se máme všichni hrozně dobře,“ řekl s nadsázkou starosta Klobouk u Brna Zdeněk Bobek. S vážností v hlase pak ale dodal, že čas od času je potřeba statistiku provést a že zřejmě tento čas právě nastal.

Ani v Novosedlech do šetření starosta velké naděje nevkládá „Pokud by to mělo přinést pozitiva do evropského společenství jako takového, nebo pokud by poznatky přinesly pozitivní změny pro život lidí, výzkum vítám. Osobně si od takovýchto věcí nikdy moc neslibuji,“ řekl František Trefilík a dodal, že zřejmě platí okřídlená věta: statistika je přesný součet nepřesných čísel.