Rozepře kolem výstavby čistíren odpadních vod a kanalizačních sítí na Břeclavsku neberou konce. Společnost Vodovody a kanalizace Břeclav se coby zadavatel obří zakázky nedočkala vrácení osmačtyřiceti­tisícové pokuty, kterou musela zaplatit po rozhodnutí antimonopolního úřadu. Peníze žádala zpět u Ústavního soudu, jenže ten stížnost odmítl.

„My jsme zaplatili pokuty u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Bylo to dvakrát padesát tisíc korun. Je tam konstatováno menší pochybení, proto tak nízká pokuta,“ poznamenal předseda představenstva VaKu, hustopečský starosta Luboš Kuchynka.

Pokutu sice akciová společnost zaplatila, ovšem peníze následně požadovala zpět soudní cestou. Podala žalobu ke Krajskému soudu v Brně, nezaplatila však soudní poplatek. Řízení se tak zastavilo. Vodárenská společnost nepodala ani kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. Právě nevyužití všech dostupných opravných prostředků bylo jedním z důvodů odmítnutí ústavní stížnosti, kterou VaK podaly opožděně.

ČTĚTE TAKÉ: Vodní dílo: hotovo, poražení ale útočí

Do potíží se Vodovody a kanalizace Břeclav dostaly kvůli zadávání obří zakázky. Antimonopolní úřad ve svém pravomocném rozhodnutí uvedl, že postup zadavatele ve dvou případech podstatně ovlivnil výběr nejvhodnější nabídky.

VaK Břeclav přesto uzavřely smlouvy o dílo se společností OHL ŽS. Na postup VaKu si u antimonopolního úřadu stěžoval neúspěšný uchazeč – sdružení D.I.S. a rakouské Angerlehner Hoch – und Tiefbau Gesellschaft. Po břeclavské společnosti chtějí, aby uhradila způsobenou škodu, která podle nich v součtu činí přes dvaapadesát milionů korun.

Stamiliony ve hře

VaKu Břeclav navíc podle informací z usnesení soudu hrozí, že bude muset vrátit peníze poskytnuté na projekt z fondů Evropské unie a státního rozpočtu. „V souvislosti s tím by pak stěžovatelce hrozila platební neschopnost vůči dodavatelům a zhotovitelům prací realizovaných na základě předmětné veřejné zakázky,“ uvádí se v usnesení Ústavního soudu.

Kuchynka ovšem tvrdí, že pádnější argumenty jsou na straně VaKu. „Náš delikt uzavření smlouvy nemohl být deliktem, když nás antimonopolní úřad prokazatelně vyzval ke kontraktaci, abychom splnili povinnosti vůči zhotoviteli vyplývající z výběrového řízení,“ bránil se předseda představenstva vodárenské společnosti.

„Takže jestli někdo pochybil, tak to byl právě antimonopolní úřad, ne my. To je naše hlavní argumentace,“ vyjádřil se Kuchynka.

„Ani jedno z těchto rozhodnutí ovšem neobsahuje sdělení, že kterémukoliv z uchazečů vznikla škoda či ušlý zisk z důvodů vzniklých na straně zadavatele. VaK Břeclav dnes nejsou v pozici, aby měly vědomost o tom, že kterémukoliv z uchazečů ve výběrovém řízení, neřkuli právě onomu stěžovateli, cokoliv dluží z titulu vzniklé škody či ušlého zisku,“ řekl už dříve právní zástupce VaKu Marián Jeřábek.

Výstavba vodárenské infrastruktury na Břeclavsku zahrnovala budování nových či modernizaci stávajících čistíren odpadních vod a kanalizace v Břeclavi, Hustopečích, Lednici, Mikulově, Kobylí, Podivíně, Pohořelicích, Valticích a Velkých Pavlovicích. Součástí projektu bylo také řešení pitné vody v Lednici a na Mikulovsku.

Miliardovou dotací na akci přispěla Evropská unie. Stále proto existuje možnost, že by kvůli porušení zákona o veřejných zakázkách musely Vodovody a kanalizace Břeclav vracet část této obří sumy. To by pro společnost mohlo být až likvidační.

JIŘÍ ŠEVČÍK
 ČTK