Počin je o to cennější, že pes na sebe nedal původně ani sáhnout a do krku mu zarůstal obojek. Bariéry se však podařilo odstranit. Pomohlo také to, že Zerova nová majitelka si kvůli němu vzala třítýdenní dovolenou. Aby si na sebe zvykli. Do té doby takzvaně těžko udatelný šarpej však není zdaleka jediným zvířetem, který z Bulhar zamířil k novému domovu. Za tři roky jich jsou více než tři stovky. „Troufám si říct, že za poslední léta se výrazně zvýšila návštěvnost útulku. Když je hezky, dveře se tady netrhnou. Nestíhám si s lidmi ani popovídat, jen přehazuju vodítka. Moc si toho cením a děkuju všem, kteří podávají pomocnou ruku," vzkazuje Malinovská. Bez vztahu ke zvířatům by člověk v tomto oboru obstál jen stěží. „Pracuji s nimi celý život. Než jsem přišla sem, patnáct let jsem provozovala ekofarmu," vypráví žena.

Nezastírá, že modernizace by útulku pomohla. Přesto je s ekonomickou podporou ze strany města spokojená. „Na speciálním webovém serveru se navíc podařilo oslovit lidi, díky jejichž darům jsem pořídila nové boudy. Měla bych představu, jak to tady zvelebit, ale jde už o opravdu drahé věci," dodává Malinovská.

Před blížící se zimou mohou zájemci pomoci například dekami. Zbytečné je však přinést například matrace nebo cokoliv péřového. Psi jsou s tím velmi rychle hotoví.