Tato herna skončí, dobře ví provozovatel klubu Bonver v Břeclavi Jiří Císař. Nic s tím nenadělá. Proti němu stojí neúprosný zákon. Podnik je pár desítek metrů od muzea a školky. Od ministerstva financí proto po vypršení současného povolení už další nezíská.

„Herny jsou jediné, které dokážou majitelům objektů zaplatit nájem. Ve chvíli, kdy herny skončí, odejde dost velká kupní síla, která dokáže zaplatit tyto vyšší nájmy,“ podotkl Císař.

Zákon nařizující minimálně stometrovou vzdálenost heren s hracími automaty a videoloterijními terminály od škol a dalších institucí, bude mít podle něj i další efekt. „Prudce klesnou ceny nájmů v těchto objektech. Nikdo tam nebude chtít být,“ domnívá se.

„Dále už nebude možné v těchto lokalitách povolovat nové zařízení. Zatímco my jako město dáváme provozovatelům povolení na výherní hrací automaty na rok, ministerstvo se v případě videoloterijních terminálů chová různě. Bohužel používá i delší než pětileté lhůty,“ nechal se slyšet tajemník břeclavské radnice Zdeněk Opálka.

„Provozoven se zařízením obojího typu je ve městě přes šedesát. Zhruba sedmdesát až osmdesát procent spadá do pásma sto metrů. V dohledné době by tato zařízení mohla fungovat ve dvaceti procentech současných provozoven,“ vypočítal vedoucí ekonomického odboru břeclavské radnice Ladislav Vašíček.

V Břeclavi v současné době funguje přes pět set hracích zařízení, která polykají mince i bankovky. Město proto využilo i dalšího zákonného způsobu. Od prvního července začne ve městě platit nová vyhláška. Podle ní musí herny platit městu každého čtvrtroku pět tisíc korun za každý výherní hrací automat a také videoloterijní terminál. Těch je v Břeclavi převážná většina.

Břeclavi má nová vyhláška ročně znamenat zhruba deset milionů korun do pokladny. Alespoň zatím, než se kvůli stometrové hranici od institucí herny přestěhují jinam.

„Otázka zní: Jak jsou ochotní provozovatelé platit?“ ptá se Vašíček. Přílepek zákona o místních poplatcích totiž hovoří i o zpoplatnění jiných technických herních zařízení, tedy videoloterijních terminálů, které povoluje ministerstvo financí.

Nejen v Břeclavi, ale v celé České republice proto města svádějí boj s provozovateli heren. Ti se zpoplatnění každého zařízení, u kterého sedí hráč, vehementně brání. „Chtěli by platit jen za centrální mozky a ne za koncové terminály,“ poznamenal Vašíček. Jakým způsobem bude Břeclav po zvýšení svých pravomocí dál regulovat počet heren ve městě, si Vašíček netroufá říci. „Možností je více. Od případného úplného zákazu hraní ve městě až po vytipování míst, kde se bude moci hrát, nebo kde to naopak bude zakázané,“ popsal.

„Uvidíme, jak na to představitelé města zareagují. Město se bude rozhodovat o tom, jak k regulaci přistoupí, v průběhu tohoto roku,“ uvedl Vašíček.