Je to zatím největší projekt svého druhu 
v České republice. Drnholečtí vzali obnovu krajiny v městysu a jeho okolí skutečně vážně. Vysazují tisíce stromů, keře i zatravňovací pásy. Chtějí, aby se krajina vrátila do přirozenější podoby před kolektivizací v padesátých letech.

Rozsáhlá výsadba, která začala v březnu, zahrnuje šedesát hektarů obecních pozemků. „Obec to nestojí ani korunu," překvapil drnholecký starosta Jan Ivičič. Náklady přesahující 44 milionů korun zaplatí evropská dotace.

Práce mají skončit letos 
v září. „Máme tady samé velké zemědělské plochy, chtěli jsme vrátit zpátky zeleň a remízky. Myslíme si, že do krajiny patří. Už kvůli zvěři, aby se měla kde schovat. A také kvůli udržení vláhy. Drnholecko je totiž velmi suché," argumentoval starosta.

Právě nedostatek vody nyní dělá Drnholeckým největší starosti. „Neprší. Firma, která uspěla ve výběrovém řízení, proto musí při výsadbě intenzivně zavlažovat. Neustále se točí dvě cisterny, které čerpají vodu z řeky Dyje a zavlažují nově vysazené stromy 
a keře," popsal Ivičič.

Ploty kvůli zvěři

Ne všichni obyvatelé městysu jsou ale z milionů směřujících do vzhledu krajiny nadšení. „Nemám nic proti zeleni, ale myslím si, že kdyby se místo toho položily na náměstí nové chodníky, tak se udělá stokrát líp. Jsou v katastrofálním stavu. A vedlejší ulice nemají chodníky vůbec. Pro turisty je to špatná vizitka," kritizovala Michaela Rabatová.

Naopak Vladimíra Tomolová snahu vedení městysu vítá. „Je to sympatické, když dají krajinu do pořádku, jak byla dříve," ocenila žena, která pracuje v jednom z drnholeckých pohostinství. Podle ní budou lidé po ozelenění katastru určitě chodit do okolí více na procházky.

V to doufá také starosta Ivičič. „Spousta nových stromů přibude právě vedle polních cest," zmínil.

Práce podle něj zatím postupují dobře, bez větších problémů. „Všechno už máme v podstatě v zemi, teď se dělají ploty kvůli zvěři. Ty samozřejmě později zmizí," uvedl starosta.

Autorem obřího projektu je Jan Machovec z Lednice společně s Biosférickou rezervací Dolní Morava. Drnholečtí podali žádost o dotaci už koncem roku 2012. Dočkali se až po dvou a půl letech snažení.

Podobnou, i když podstatně menší obnovu krajiny dokončili v květnu i Velkobílovičtí. Také z dotací, za sedm milionů korun. Zahrnovala vznik nového velkého větrolamu 
a dvou remízkových míst. „Je to hotové. Úpravy omezí vyfukování plodin při jarních větrech. A dají krajinu, která byla jedna velká zelená placka, více do souladu s přírodou," vyjádřila se starostka města Marie Vlková.