Přesto se několik společných rysů právě se Stmíváním najde: mladá dívka, upír, dramatická zápletka a city.

Do hlavní role dosadila sedmnáctiletou Samanthu, kterou pravidelně navštěvuje noční tvor bažící po její krvi. Nakonec je z něj ale kladný hrdina, který zachrání Samanthinu třídu před tragédií. „Jestli je to trochu o mě? No… Spíš hodně. Přiznávám, že se v hlavní hrdince vidím,“ tvrdí Eliška s úsměvem.

Vztah k fantasy literatuře má už několik let, kdy čte zhruba dvě knihy za měsíc. S nadsázkou konstatuje, že je na nich závislá. „Snažím se tituly si kupovat, už se mi to doma hromadí. Musím rozšířit knihovnu. Mám okolo sebe i pár kamarádů, kteří rádi čtou stejnou literaturu. Jejich reakce na moji knížku jsou zatím kladné. Někteří už se ptají na druhý díl,“ vypráví Eliška, pro níž jde o první literární pokus. A úspěšný.

„Nechat knížku vydat bylo ale náročné. Po dopsání jsem ji dala učitelce češtiny, která mi dělal korektury. Poté jsem hledala vydavatelství, jež nemá přemrštěné požadavky. Nakonec se mi to podařilo,“ pokračuje dívka. Se zhruba dvacetitisícovým výdajem na tisk jí pomohla nejbližší rodina. „Rodiče nad knihou moc překvapení nebyli. Ve slohu dostávám jedničky a byli to právě oni, kdo přišel s nápadem dílo vydat. Splnil se mi sen,“ říká Eliška nadšeně.

Výtisk zatím nelze koupit v knihkupectví. Obeslala proto obchody a nyní čeká na odpovědi. „Knížku mám doma od Vánoc, křest se ale uskutečnil teprve nedávno v klobouckém motelu Podkova. Na druhém díle pracuju už teď,“ uzavírá Eliška vyprávění a míří za rodiči. Těší se za Samanthou. S radostí ji vrhne do dalšího dobrodružství.