Loni tvořila ztráta téměř tři stovky lidí. „Populacemi stárne, věk prvorodiček se zvyšuje, porodnost klesá, mladí z venkova odcházejí do velkoměst a do světa, nadále jsme poznamenaní relativně vysokou nezaměstnanosti. Pětiprocentní úbytek obyvatel za dané období v rámci okresu nepokládám za dramaticky,“ komentoval sociolog a místostarosta Ratíškovic u Hodonína Radim Šťastný.

Hustota k 31. 12. 2016
Znojemsko: 72 lidí/km2
Břeclavsko: 111 lidí/km2
Hodonínsko: 141 lidí/km2
Přírůstky od roku 2007
Znojemsko: + 889
Břeclavsko: + 2261
Hodonínsko: – 2587
Živě narození 2016
Znojemsko: 1185
Břeclavsko: 1215
Hodonínsko: 1478
Zemřelí 2016
Znojemsko: 1172
Břeclavsko: 1154
Hodonínsko: 1508

Jak připomněl bývalý ředitel hodonínského úřadu práce Vladimír Šťáva, nejvíc lidí přišlo o práci kvůli ukončení těžby hnědého uhlí. „Zaměstnávala tři a půl tisíce lidí. A naftařský průmysl snížil svoji potřebu o dva tisíce pracovních míst. Další stovky lidí přišly o zaměstnání v masokombinátu a cukrovaru,“ nastínil Šťáva s tím, že nyní absolventi především vysokých škol z Hodonínska dávají přednost práci v Brně, Ostravě a Praze. A také se tam stěhují.

Pro zvětšení klikněte.I tak Hodonínsko zůstává nejhustěji osídleným okresem jihomoravského příhraničí. Na sousedním Břeclavsku se v posledním desetiletí zvýšil počet obyvatel o víc než dva tisíce. Loni tam stejně jako na Znojemsku přibylo lidí jak díky přirozenému přírůstku, tak stěhováním. K demografickým zajímavostem za loňský rok v kraji patří čtyřiapadesát procent narozených hochů na Znojemsku. „Byl to pátý nejvyšší podíl chlapců v České republice,“ podotkl Adam.