Vyjít si na Svatý kopeček a dál pokračovat přírodní naučnou stezkou až k zatopenému lomu. Na rozdíl od běžného koupání však suchou nohou vkročit pod vodní hladinu a z prosklené pozorovatelny se kochat pohledem na život pod vodou. Až tam sahají představy mikulovského starosty Rostislava Koštiala.

„Jedním z dlouhodobých cílů je vybudovat přírodní naučnou stezku, která by navazovala na historickou podobu okolí Svatého kopečku. Vše je rozdělené do několika fází. Hlavní prioritu má obnova křížové cesty s památkami jako je kaple svatého Šebestiána. Dalším podstatným krokem je zajištění dopravní a turistické obslužnosti," představil své plány Koštial.

Po severní straně kopečku by vedla cesta do zatopeného lomu, jižní strana už je podle starosty Mikulova vyprojektovaná. Naučná přírodní stezka by měla kopírovat cestu koryta potoku Mušlov.

„Představa je ta, že by stezka člověka zajímavě provedla také okolím Svatého kopečku, přiblížila vzácnou faunu a floru a poučila, jak se v chráněné krajinné oblasti chovat. Stezka včetně obnovy mokřadů je reálná a uskutečnitelná možná už příští rok. Záleží jen na dotacích," doplnil Koštial.

Pódium na hladině

Navazující plány počítají i s netradičním využitím zatopeného lomu. „Obdobné místo jsem viděl v Rakousku, kdy v přísně chráněném území šlo kromě čápů a mloků pozorovat i život pod vodou díky prosklené observatoři. Na tu by byl lom dostatečně hluboký a taky myslím, že by na stezku atraktivně navazoval," prozradil starosta inspiraci.

Na hladině mělké části zatopeného lomu by si zase dokázal představit pódium pro komorní koncerty a divadla. Vše by se odehrávalo v jedinečných přírodních kulisách. „Podobné využití jsem viděl zase jinde, kdy stál ve vodě na kůlech víceúčelový domek. Ten sloužil jak ke kulturním akcím, tak k ekologické výchově dětí přímo v přírodě. S ochranáři na místní i širší úrovni jsme se o plánech už bavili. Zatím to ale konkrétní technickou podobu nemá," dodal.

Jedním z ochránců přírody, kterých se odvážné vize přímo týkají, je ředitel chráněné krajinné oblasti Pálava Jiří Matuška. Lom se totiž v chráněném území nachází. „Plány už jsme probírali, zatím je to jen v rovině nápadu. Podle mého je ale potřeba brát v potaz také to, že je voda v lomu bez přítoku, stoupá jen zespodu. Když se tam pak koupou lidé, někdy i psi nebo koně, tak se zdvihá jemné bahýnko ze dna a ve vodě není nic vidět. Záleží také na počasí a přírodě," varoval.

Kromě ekologické výchovy by se mělo nové lákadlo stát také cílem turistů. Zájem by podle některých byl i na Břeclavsku. A to nejen mezi nadšenými přírodovědci. „Podle mě je to výborný nápad. Věřím, že by to ještě zvýšilo atraktivitu regionu," kvitovala představu například šestadvacetiletá Michaela Polášková z Břeclavi.