V těchto dnech lidé prožívají nejkrásnější období roku, vánoční svátky klidu, míru, štěstí a radosti v dětských očích. Naše pojetí Vánoc je spjato s křesťanským vítáním narozeného Ježíška a s ním nového života. Máme je spojené s rodinnou pohodou, štědrovečerní večeří s kaprem a bramborovým salátem, se zářícím stromečkem a zpěvem koled. Jak však slaví Vánoce lidé na jiných místech světa?
Velké rozdíly jsou již třeba jen v hlavním vánočním menu. Hlavním dnem Vánoc pro Angličany je pětadvacátý prosinec. V tento den jedí pečeného krocana s kaštanovou nádivkou a brambory. Jako dezert vánoční puding, ovšem zcela odlišný od našeho sladkého pokrmu. Podobné menu je na vánočním stole Američanů.
Francouzi jedí jako předkrm vánoční večeře ústřice a bílé klobásy. Hlavním chodem jsou hlemýždi nebo rybí polévka a pečený krocan s nádivkou. Jako dezert je vánoční roláda, podává se šampaňské. V nedalekém Německu Ježíšek přijíždí na divokém větru. Jako tradiční vánoční jídlo se podává husa nebo podobně jako u nás kapr.
Poleno
To Belgičané se ve vánoční večeři vyžívají. Začínají aperitivem a předkrmem, kterým je nějaký plod moře. Hlavním chodem je většinou krocan. Jako desert mají sladký koláč s krémem zvaný „la buche de Noël", což v překladu znamená vánoční poleno.
Finové na Štědrý den ráno jedí rýžovou kaši a pijí švestkový džus. To na druhém konci světa, na Novém Zélandě, jsou Vánoce uprostřed léta. Proto Novozélanďané většinou pijí chlazené nápoje a jedí studenou šunku. Na Vánoční večeři chodí na pláž nebo na jiné místo vhodné pro piknik.
A jak lidé ve světě Vánoce slaví?
V Anglii začínají Vánoce v okamžiku zapálení svíce na obrovské jedli na Trafalgar Square osobou z královské rodiny. Tento ceremoniál doprovází zpěv vánočních koled. Další jedle jsou rozestavené uvnitř i vně katedrály sv. Pavla a na nich jsou rozvěšené dary pro staré lidi a chudé děti.
Doma děti věší čtyřiadvacátého prosince večer punčochy na krbovou římsu. Druhý den ráno je najdou plné dárků od Santa Clause.
V USA jsou nejviditelnějším znakem Vánoc bohatě ozdobené domy. Na Štědrý den se chodí běžně do práce. Vánoce se slaví hlavně pětadvacátého prosince, kdy je státní svátek. Američané celý den odpočívají a navštěvují své příbuzné. Společně popíjejí horkou čokoládu, punč nebo vaječný koňak, někde se podává i cukroví. Ráno se rozdávají dárky, které přes noc přivezl Santa Claus na saních tažených osmi soby.
Španělské děti dostávají dárky i na Tři krále. Ale i Mikuláš jim naděluje dárečky do dřeváků. Na Štědrý den je přináší „otec Vánoc – Papa Noel". V Německu děti stejně jako u nás prvního prosince dostávají adventní kalendáře, aby si zkrátily čekání na Ježíška mlsáním. Po americkém vzoru si Němci zdobí své domy elektrickými žárovkami. Na stolech většiny domácností leží adventní věnce, poblíž staví dřevěné betlémy. Do rodin přináší dárky čtyřiadvacátého prosince „der Weihnachtsmann – vánoční muž".
Ve Finsku lidé věří, že Santa Claus žije v severní části země, která se jmenuje Korvatunturi. Finové začínají Vánoce generálním úklidem. Často také na Štědrý den chodí na hřbitov zapálit svíčku svým drahým zesnulým. Před návštěvou Santy většinou jde finská rodina ještě na chvíli do sauny.
Vánoce v africké Keni věřící hodně prožívají v kostelích, které jsou vyzdobeny balonky, kytkami a také vánočními stromky. Celé rodiny a příbuzní se scházejí na jednom místě, aby byli a slavili svátky spolu. Většinou se pořádá velká rodinná slavnost.
V Rusku je Štědrý den obyčejným pracovním dnem. Pravoslavné Vánoce totiž připadají až na šestého a sedmého ledna. Původně byly spojené s velkým množstvím lidových zvyků tradiční ruské zimy, které však nedávná desetiletí sovětské moci z povědomí lidí zcela vymazala.
Naopak v Anglii se mnohé staré zvyky stále dodržují. Stále živý je například takzvaný wassailling. Udržuje se na venkově a slaví jej především farmáři se svými rodinami a přáteli. Při něm jedí horké koláče a popíjejí cider, nápoj podobný jablečnému vínu. Později odpoledne odcházejí do sadu. Tam podle starého zvyku pokládají koláč namočený v cideru do rozvětvení stromů a ciderem stromy také postříkají.
Přitom muži střílejí z pušek nad větve stromů za doprovodu mohutného tlukotu na hrnce a pánve. Přitom všichni zpívají starou lidovou píseň. Tento starobylý obřad je užívaný na ochranu jablečných sadů. Slouží k odehnání zlých duchů ze sadu a zároveň k povzbuzení duchů dobrých, aby poskytli bohatou úrodu v příštím roce.
Ryby a dárky
Obsahem nám velmi blízké jsou Vánoce v Rakousku. Ani tam nechybí adventní věnce u žádného vchodu do domu nebo bytu. Po celý advent pečou hospodyně tradiční vánočky, aby se tato sladká a oblíbená dobrota do Vánoc dobře uležela. V předvečer svatého Mikuláše se v ulicích rakouských měst a vesnic ozývá výhružné řinčení čertovských řetězů a děti po odříkání básničky dostanou od Mikuláše nadílku. Nejrozšířenějším štědrovečerním pokrmem v Rakousku jsou podobně jako u nás ryby a drůbež v rozmanitých úpravách. I v rakouských domovech se po večeři zapálí svíčky na stromku a rozdávají se dárky.
Je dobré znát zvyky jiných, ale důležité je držet si naše tradice a dědictví po předcích. Ty vánoční patří k nejkrásnějším i proto, že nás spojují s ostatními lidmi dobré vůle.
FRANTIŠEK SYNEK
