"Vybudovat muzeum byl náš hlavní cíl. Ujaly jsme se ale i folklorního festivalu Hanáckého Slovácka Kraj beze stínu, který se v Krumvíři slaví každý lichý rok. V sudé roky jsme zase z festivalu dechovek udělaly recesi, při které otevíráme lázeňskou sezónu. Staráme se i o menší akce v obci jako setkání rodáků nebo renovace vzácných krojů," popsala Věra Colledani s tím, že nové muzeum má jejich aktivity sjednotit a rozvíjet.Dům číslo 213

Centrum pro poklady, jež dvě rodačky z Krumvíře nasbíraly, vzniklo v domě s číslem 213. Vchodem z hlavní ulice se návštěvník dostane o několik desítek let zpět. Dům totiž pochází z druhé poloviny devatenáctého století. A jeho inventář dýchá pestrou historií.

„Dům zakoupila obec a poskytla ji spolku, aby v něm spravovalo muzeum. Čeká ho rozsáhlá rekonstrukce za nemalé investice. V době, kdy se hodně lidí stará pouze samo o sebe a nedělají nic navíc, je však každá taková aktivita vítaná," zdůvodnil podporu dobrovolnic starosta Krumvíře Jaroslav Komosný.

Dům obec koupila teprve před měsícem. Tým dobrovolníků si tak kartáčů a mýdla pořádně užil. Cíl byl totiž otevřít na hody o tomto víkendu.

„Všichni tu pracují za něco málo k snědku a dobrý pocit. Pomáhají nám i domácí podnikatelé, penězi či službami. V rolích průvodců jsou naše malé dcery," potvrzuje zápal obce i rodiny Věra Colledani, zatímco její manžel nabízí příchozím domácí štrůdl.

Na návštěvníky čeká asi tři sta exponátů. V domě najdou zachovalou kuchyni, světnici, udírnu, dochovanou sýpku i dvůr s kůlnami, sklepem a kolářskou dílnou.

„Dům postavil můj dědeček a kmotr Melichar Prokop, který byl panský kolář na statku. Jako písmák byl pro Krumvíř něco jako osvětový pracovník. Narodila se tu má maminka, pak tu žila má teta. Když teď stojím na dvorku, jako bych ji viděl, jak cpe huse kukuřici do krku," směje se dojatý osmdesátiletý Stanislav Ševčík, jenž si nové muzeum nemohl nechat ujít.

Na podzim by v muzeu měl návštěvníky vítat sklep s krumvířskými víny. Nejvíce se však chtějí nové správkyně domu zaměřit na školy.

„Nebudeme tradiční muzeum. Děti si u nás vyzkouší, jak se žilo. Trávu posekají srpem, prádlo vyperou na valše, zkusí si vyšívání kroje. Dozví se o historii zážitkovou formou," těší se Colledani.

Muzeum chce mít do konce října otevřeno každý víkend.

PETR VLASÁK