Údery se ozývají v pravidelném rytmu a přidávají se k nim i další zvuky. Po okrajích silnice stojí dav lidí a čeká. Se zvyšující se hlasitostí začíná z neznámé změti zvuků vystupovat melodie produkovaná dechovými nástroji. Zdroj hudby se brzy čekajícím lidem odhalí. Zpoza rohu napřed vystupují dvě dívky v krojích se žlutými sukněmi a za nimi dlouhý průvod krojované chasy, malých dívek v krojích a konečně také kapela, která celému procesí udává tempo. Důvod je jasný. V Poštorné se po roce opět konají tradiční krojované hody.

Hody se zde konají vždy při příležitosti svátku svaté Terezy, která je takovým zdejším patronem. Pořádá je místní Slovácký krúžek a poštoresnká chasa. „Letos máme jen dvě stárky. Žádní kluci letos stárky nedělají. Tady se kluků rodí málo, anebo o to nemají zájem,“ říká Josef Novák z mužáckého pěveckého sboru. V čele průvodu tak jdou právě tyto dvě dívky s doprovodem. Následují je další krojované páry s detailně zdobenými kroji.

Průvod musí za odpoledne navštívit hned několik zastávek. „Ráno se jde do kostela. Potom se hraje v hospodě. Následně jde chasa vyzvednout první ze stárek na Nádražní ulici, kde opět zahraje kapela, tančí se a nabídne se občerstvení. Pak chasa půjde pro druhou stárku, která zase bydlí na druhé straně obce, protože proč bychom se neproběhli, že?“ vtipkuje starosta Slováckého krúžku Milan Studený.

Stačí vyhlásit kouzelné slůvko: „Rostou!“ a v celé zemi propukne houbařská horečka.
Houbaření v EU: Dejte si pozor, někde vám může hrozit dokonce vězení

Po vyzvednutí obou stárek směřuje průvod na faru. Několikasekundový náskok má před průvodem muž kontrolující, jestli se proti nim neřítí nějaké auto. „Veselo, poštorenská chaso?“ volá někdo z přihlížejících lidí. „Veselo!“ odpovídá chasa se souhlasným jucháním. Po úspěšném přechodu na faru dávají stárky napít faráři vína, které celou cestu nesou ve skleněných karafách.

Následuje další hudební a taneční úsek a občerstvení. „Děkuji, já nemůžu, jsem řidič,“ odmítá zdvořile jeden z návštěvníků sklenice vína. „A nasnop sa!“ odbývá ho žena a vkládá mu sklenici do ruky. Průvod pak opět odchází a míří na prostranství s májou, kde si mohou návštěvníci užít hodovou zábavu při jednom z posledních teplých dnů.

Hody jsou v Poštorné už opravdu dlouholetou tradicí. „Byly tu v podstatě odjakživa. Od toho dvacátého roku před válkou stoprocentně. Pak přišla během války pauza, po jejímž skončení hody pokračují až doteď,“ popisuje Studený. Slovácký krúžek, který hody v Poštorné pořádá má sto padesát členů.