Svoboda létal ve spitfirech. „Ať už to byly spitfiry dvojky, pětky nebo devítky. Létal jsem po celé Anglii. Víte, byl jsem tam zklamaný velitelem. Byl hodně tvrdý a nafoukaný,“ líčí své zážitky, které se staly před více než šedesáti lety.

Jak říká, chtěl se vrátit zpět do vlasti, ale tehdejší okolnosti mu to nedovolily. „Přijeli jsme do Československa a žili tady osm měsíců. Manželka ale chřadla, a když jsem ji vzal k doktorovi, řekl, že se jí stýská po domově. Pokud se prý nevrátí, tak zemře,“ popisuje devadesátiletý Svoboda.

Když se dostal do Anglie, největší problém byl zpočátku jazyk. „Učili jsme se anglicky a na letectvu jsem měl výhodu, že jsem létal už v leteckém dorostu, když mi bylo asi osmnáct let,“ říká válečný veterán.

Zážitků, které se mu vryly do paměti, má podle svých slov nespočet. „Každý den bylo něco, ale že bych se bál o život, to mě nikdy nenapadlo,“ usmívá se. Jak dodává, nepřátelští letci z něj prý měli strach a vyhýbali se mu. Za války totiž žádné letadlo nesestřelil.

Svoboda musel nakonec zažádat o propuštění, protože mu zemřel otec, a tak se z něj stala hlava rodiny. Do rodného Brna, kde bydlí jeho synovec, se rád vrací. „Když můžu, tak přijedu. Vždyť doma je doma,“ vysvětluje.