Předchozí díly seriálu
Vinaři pod lupou naleznete ZDE

Svoji současnou společnost znějící na její jméno založila s přítelem Václavem Ročárkem v roce 2008. V Úvalech u Valtic provozují vinařský areál zaměřený na vzdělávání ve víně, vínoturistiku, archivací vín a ubytování. Daniela Valentová je svobodná a bezdětná.


Jak a díky komu jste se k vinařství vlastně dostala?
K vínu jsem se dostala dost pozoruhodnou cestou. Pocházím z Klášterce nad Ohří a ve čtrnácti letech jsem se z „kraje piva a becherovky“ rozhodla jít studovat Střední vinařskou školu ve Valticích a následně zemědělskou fakultu Mendelovy univerzity v Lednici, obor vinařství. Měla jsem to štěstí, že hned od začátku studií mě obklopovali učitelé jako je Jiří Kopeček a spolužáci, kteří mají dnes svá vinařství. A svou lásku k vínu vštěpovali do nás vínem nepolíbených.

V čem podle vás spočívá tajemství výroby dobrého vína?
Tajemství výroby dobrého vína spočívá v přírodě, která nás obklopuje, a v přístupu nás, lidí, jak se k ní chováme. Dnes je správným trendem raději více času věnovat poctivé práci ve vinohradu a nechat víno projevit své vlastnosti dané „terroir“.

Existuje nějaké pravidlo, kterým se jako vinařka bezvýhradně řídíte?
My v našem sklepě z pětadevadesáti procent hrozny nakupujeme a necháváme si víno vyrábět na špičkové technologii našich vinařských partnerů. Mým základním pravidlem je, že život je moc krátký na to, abych pila a trávila čas se špatným vínem. A to platí pro každého z vás.

Kolik vína denně obvykle vypijete?
Nedokážu říct přesně, nicméně řídím se pravidlem nevypít více než čtyři deci denně. Nicméně záleží na situaci i na tom, kolik mám denně degustací. Je někdy těžké nepít, když jste obklopen některými obzvláště nádhernými víny…

Jakou nejkrásnější a naopak nejhorší chvíli jste s vínem dosud zažila?
Mé chvíle s vínem jsou převážně krásné už proto, že jsem si svou práci vybrala. Každý okamžik, kdy mohu víno sledovat, degustovat a zkoumat, je příjemný. Naopak nejhorší chvíle jsou jen ty smutné, když se člověk neřídí heslem: Pij, když jsi šťasten, nepij když je ti bídně.

Kterého ze svých vinařských úspěchů si ceníte nejvíc?
Myslím si, že naším velkým úspěchem je vybudování pěkného vinařského prostředí, rozsáhlého vinného sklepa, stylové restaurace a penzionu na tak zapomenutém místě, jako byly Úvaly – Garschontal. Pamatuji doby, když jsem v roce 2001 do Úval přišla, že nikoho nenapadlo, že by do této vesničky mohl někdy někdo zavítat, když tato hraniční víska byla v podstatě vybydlená a zdevastovaná. Dnes už je to veselejší , ale dalo to hodně práce nás všech, kteří se mnou pracují. Je moc příjemné, když vidím, jak jsem naučila lidi odpočívat a zůstat s vínem přinejmenším jeden den a večer u nás na Jižní Moravě.

Máte raději tradiční odrůdy a postupy, nebo jste spíše zastánkyní moderních metod a nově vyšlechtěných o­drůd?
Na tuto otázku nedovedu jednoznačně odpovědět. Mám ráda některé staré odrůdy, na které jsme zvyklí, hlavně červené odrůdy jako Frankovka nebo Svatovavřinecké. Ale pokud se povede nějaký novošlechtěnec, jako je třeba Pálava, jsem rozhodně pro. Pokud jde o metody výroby vína, je potřeba zkoušet nové a poučit se ze starých. Řídím se pravidlem: Kdo se bojí, nesmí do lesa.

Kterého z vašich konkurentů si nejvíc vážíte? A proč?
Nezlobte se, ale slovo konkurence mi opravdu nezní moc dobře. Vnímám všechny kvalitní vinaře jako své kamarády či učitele. Možná bych použila slov „zdravá rivalita“, a tím myslím setkávat se a diskutovat o víně. Lidí, kterých si z oboru vinařství vážím, je mnoho. Mezi těmi, co mě nejvíce ovlivnili, je jednoznačně Josef Peřina. Měla jsem to potěšení s ním pracovat ještě ve firmě Mikrosvín Mikulov. Druhý můj šéf, který mi dal velký základ do dalších let, je Miloš Michlovský. Na to, co mě naučil, přicházím až po letech.

Myslíte na budoucnost? Vychováváte si svého nástupce?
Na budoucnost myslíme a na nástupci pracujeme.

Doporučení: víno pro dnešní večer

Jako víno na dnešní večer bych doporučila Ryzlink vlašský 2009, pozdní sběr z Mikrosvínu Mikulov. Je to úžasné víno pro tyto letní večery, svěží, kořenité, minerální, což jen opět poukazuje na kvalitní podloží Pálavy, odkud pochází. Daniela Valentová

Vážení čtenáři, seriál Vinaři pod lupou najdete také v tištěné podobě každou středu v Břeclavském deníku Rovnost.