Habsburkové dodnes udělují za konkrétní zásluhy Řád zlatého rouna. Jeho nositeli byli v minulosti zejména členové významných šlechtických rodů, na jižní Moravě například Lichtenštejnové. Druhé patro valtického zámku zaplnila téměř stovka exponátů, zejména obrazů, jejichž prostřednictvím se návštěvníci dozví spoustu informací jak o fungování řádu, tak o konkrétních šlechticích, kteří měli tu čest být jeho členy.

„Hned první největší sál je věnovaný rodu, který měl Řádů zlatého rouna nejvíc – Lichtenštejnům. Lidem se tak zároveň představuje rodina, které valtický zámek sedm set let patřil,“ uvedl kastelán valtického zámku Michal Tlusták.

Další sály zaplnily předměty jiných šlechtických rodů – Kouniců, Ditrichtštejnů a dalších. Jednu místnost organizátoři výstavy vyčlenili historii řádu. „Originály Řádu zlatého rouna máme dva. Jeden z nich mohou návštěvníci zámku vidět na uniformě císařského podkomořího,“ sdělil kastelán.

Jedním z nejcennějších klenotů expozice je meč moravského zemského hejtmana Kolowrata, který se na Moravu vrátil po staletích. Předtím byl součástí kolowratských sbírek v Rychnově nad Kněžnou. Stáří meče je úctyhodné. Je ze šedesátých let sedmnáctého století a podle kurátora výstavy Michala Konečného se dá říct, že se jedná korunovační klenoty moravského zemského markrabství.

„O výstavě jsem slyšel v rozhlase, a proto jsem dnes tady,“ pochvaloval si ještě před oficiálním otevřením, výslednou expozici milovník historie Adam Bačalár z Liptova.

Spokojený s poměrně rychlou přípravou výstavy i konečným výsledkem je i kastelán Tlusták. Jak říká, nejdéle – asi půl roku – trvalo vyřízení právní agendy. Převážná část předmětů jsou totiž zápůjčky. Na stěnách výstavních sálů bude až do konce letošního října viset řada obrazů, na nichž jsou jednotliví nositelé řádu. Lidé kromě nich mohou obdivovat knihy, rytiny, sošky, originály pečetí, zmíněný meč, uniformu či vzácný řádový komornický klíč.

A co vlastně musel kromě předpokladu vznešeného původu uchazeč o Řád zlatého rouna splňovat? O něco konkrétního se zasloužit. Byli však i tací, kteří ho přesto nedostali. „Třeba proto, že rezignovali na dvorské funkce nebo na to, aby se podíleli na chodu monarchie,“ vysvětlil kurátor výstavy Michal Konečný.

Udělování Řádu zlatého rouna přetrvalo dodnes. Tento úkol náleží Habsburkům. „Jestli se nemýlím, tak Karel Schwarzenberg dostal řád Zlatého rouna právě za své zásluhy na poli lidských práv a dlouhodobého angažování ve prospěch československých disidentů,“ uvedl Konečný příklad jednoho z nejaktuálnějších ocenění, které získal dnes už bývalý český ministr zahraničí.


JIŘÍ ŠEVČÍK
ELIŠKA WINDOVÁ