Uplynulý víkend byl už v pořadí pátým, kdy si lidé mohli rozebrat vazby, které tato sympatická mladá žena vytvořila z květin pocházejících z její vlastní zahrádky. „V prvních víkendech byly ještě trošku pocuchané od krup. S postupujícím létem a podzimem chci začít chodit na výpravy za květinami i po okolí Hrušek,“ vypráví Křivánková.

Nápad vázat vlastní kytice nosila v hlavě už dva roky. A to od doby, kdy se do Hrušek s rodinou přistěhovala. „Mimo skvělých sousedů jsme totiž získali i vlastní zahrádku. Dlouho jsem se ale nemohla rozhoupat. Když jsem pak viděla, jak se zahrádka po tornádu zázračně vzpamatovává, řekla jsem si, že kdy jindy, než teď, a vrhla jsem se na to,“ vzpomíná žena, která se zhlédla v zahradničení a vázání kytic je jejím velkým koníčkem.

Reakce lidí na její nápad jsou veskrze pouze kladné. „Vypadá to, že se stánek postupně hezky uchytil a daří se mi dělat prostřednictvím kytiček radost. Většinou jich uvážu asi pět až šest. Pokud jsem o víkendu doma a najdu si chvilku, tak i nějaké dodělám. První víkend zůstalo pár kytic až do pondělí, tento pátý víkend bylo během necelé hodiny po uvázání všechno rozebráno,“ říká Křivánková.

Radost z poslané fotky

Hlavním záměrem je přinést sousedům v Hruškách trochu radosti z tak malé věci, jako je právě kytka. „Vím, že mnoho z nich na takovou věc stále nemá ani pomyšlení, mnoho zahradnic o své květiny přišlo, a to je ještě to nejmenší. Ale pokud to jen jednoho člověka potěší, budu ráda. A to se, myslím, každý víkend zatím podařilo. A mě osobně nejvíc potěší, když mi pak noví majitelé pošlou fotku kytičky, kterou si donesli domů, nebo kterou někomu darovali,“ neskrývá radost šikovná maminka brzy již dvou dětí.

Červnové tornádo zasáhlo i dům její rodiny. „Naše ulice měla nakonec velké štěstí, tornádo nás jenom takzvaně lízlo svým okrajem. Měli jsme také škody na střeše, dvoře, zahradě, rozbité auto, ale v porovnání s jinými jsou to škody vlastně zanedbatelné. Máme střechu nad hlavou. To mnoho z našich známých po tornádu, bohužel, říct nemůže,“ zmiňuje žena.

Nyní je na mateřské dovolené a v očekávání druhého potomka. Její profesní specializací jsou však stavebně technické průzkumy historických krovů. „Jsem stavební a dřevařský inženýr. Pohybuji se ve střechách kostelů, zámků a měšťanských domů, připravuji podklady pro jejich opravy a rekonstrukce. Bezprostředně po tornádu jsem nabídla svou pomoc paní starostce Hrušek, jsem v kontaktu se stavebním oddělením Biskupství brněnského, které má na starost opravy kostela v Moravské Nové Vsi a zapojí se i do oprav kostela v Hruškách, který je v majetku obce. Po vyklízecích pracích bych se měla zapojit do přípravy oprav historického krovu radnice, dříve bývalé fary, v Moravské Nové Vsi,“ překvapuje Křivánková.

Pokud to jde, pomáhá při opravách střech sousedům alespoň konzultacemi. „Stejně jako ostatní obyvatelé zasažených obcí a všichni naši pomocníci doufám, že alespoň nejnutnější práce se do podzimu stihnou a zimu už budeme trávit pod novými střechami,“ věří.