Sám o sobě s nadsázkou hovoří tento elektrotechnik a informatik jako o šílenci. „Půl roku jsem hledal lacinou chatku v okolí, ovšem to bylo vzhledem k cenám nemožné. Vzpomněl jsem si ale, že kdysi armáda prodávala pozemky, které už nevyužívala. Tak jsem se zaměřil tímto směrem. Nakonec jsem našel bunkr na pozemku o velikosti asi sto tří metrů čtverečních na druhém konci republiky. Jel jsem se tam podívat, říkal jsem si, že si udělám pěkný den. Brzy ráno jsem vyjížděl z Prahy, obešel jsem tři nabízené bunkry v Březí. Byla to hrůza. Okolí zarostlé, neudržované, všude binec. Byl jsem naštvaný, fotky nebyly srovnatelné s realitou. Pár dní poté jsem hrál s kamarádem florbal a vyprávěl jsem mu, jaká je to hrůza, že je armáda už tři roky prodává a ani nikdo z místních o ně nestojí. No v tom kamarád pronesl, že kdo jiný než já, Karlovarák, by měl koupit bunkr na Moravě? Že to tady ještě nebylo. No a tak jsem do toho šel,“ směje se Mašek, který je majitelem ještě jednoho bunkru. Ve Znojmě.

K netradičním věcem má ostatně blízko. Před pár lety si řekl, že by ve Spojených státech rád viděl start vesmírné rakety a prohlédl si vesmírné centrum z pohledu, který se běžně návštěvníkům nenaskýtá. A po mnoha peripetiích se mu to i povedlo.

Lokomotiva Taurus už nyní jezdí ve službách Českých drah na lince Bohumín - Břeclav - Vídeň. Přibudou další.
Nové Taurusy pojedou hlavně přes Břeclav. Na lince mezi Bohumínem a Vídní

„Než jsem si koupil řopík, tak jsem se o historii příliš nezajímal. Možná to zní hloupě, ale nevěděl jsem, že bylo Březí německou obcí v Sudetech, kterou muselo původní obyvatelstvo opustit. Tyto věci jsem se dozvídal až postupně, jak jsem začal pátrat po historii Prátlsbrunu. A překvapilo mě, že zase tak známá není. Dozvěděl jsem se jen, že tudy kdysi projížděl Adolf Hitler. Ale to bylo tak vše. Tak jsem začal hledat příběhy a založil web podle československého názvu obce pratlsbrun.cz,“ vypráví sympatický sedmatřicátník.

Co jsou řopíky?

∙ Malé bunkry své lidové jméno získaly podle zkratky Ředitelství opevňovacích prací, které v druhé polovině 30. let minulého století organizovalo stavbu opevnění u hranic.

∙ Řopíky měly zpomalit postup útočníka, se dvěma střílnami pro kulomety byly určené k boční palbě.

∙ Pevnůstka, kterou vlastní v Březí na Břeclavsku Pavel Mašek, pochází z června 1938. Měla mít osádku 7 vojáků.

∙ V 90. letech armáda řopíky definitivně opustila.

Začal pátrat po lidech, kteří v obci žili mezi dvacátými až čtyřicátými lety minulého století. Prostřednictvím mikulovského archivu a s pomocí tamního Regionálního muzea zjišťoval, jak vlastně Prátlsbrun v tomto období vůbec vypadal. „Přímo v Březí měli zmapovanou historii spíše až od padesátých let. Starší fotografie nebo zápisy byly velkou vzácností. Napojil jsem se na spolky v Rakousku a Německu jako například suedmaehren.at a podobně. Napsal jsem jim, že jsem Pavel, neumím německy, a že jsem v Březí koupil řopík a zajímám se o to, jak se v obci žilo před válkou. Ale opatrně. Zkrátka jsem nechtěl, aby si mysleli, že jsem nějaký provokatér,“ popisuje Mašek.

Díky spolkům se zkontaktoval hned s několika potomky lidí, kteří z Březí odešli. A ti mu odhalili řadu zajímavostí z rodinných archivů. „U jednoho pána ve Vídni jsem takhle mezi starými fotkami našel jednu fotku bunkru – a přesně toho mého. Nevěřím na náhody a nic podobného, ovšem jako bych si tím odpověděl na otázku, proč jsem koupil zrovna já tento řopík. Zřejmě to tak prostě mělo být,“ usmívá se ajťák.

Snímky krajiny na rozhledně Slunečná ve Velkých Pavlovicích.
Snímky na rozhledně Slunečná pomohou návštěvníkům s orientací, podívejte se

Z písemné komunikace s potomky původních obyvatel Prátlsbrunu vyvstalo množství dalších zajímavých příběhů. „Kupříkladu ten o nezaměstnaném zedníkovi, který žádal tehdejšího prezidenta Masaryka o pomoc. Obrátil se na něj s tím, že jej místní Němci bojkotují, protože posílá své německé děti do českých škol a že nemůže sehnat práci. Nahlédl jsem do množství dokumentů a papírů i z Hradu. Dopátral jsem se toho, že jeho děti dokonce přežily a vrátily se do Německa. A pro zajímavost jsem zjistil i důvod, proč posílal svoje děti do českých škol – za takzvané počešťování totiž dostával od státu peníze,“ překvapuje Mašek.

Jeho cílem je nyní webové stránky nejen spravovat, ale především rozšiřovat. „Dostal jsem se k tomu ze zvědavosti. A zajímá mě to stále více a více. Byl bych proto velice rád, pokud by mě kontaktovali lidé z okolních vesnic s jakýmikoli zajímavostmi, fotkami či informacemi k době před odsunem německých rodin. Nebo třeba pokud by věděli více o okurkách a okurkárně, která zde fungovala,“ vyzývá majitel nyní již dvou řopíků.

Bunkr v Březí nyní ničemu neslouží. Aktuálně ho Mašek využívá pouze jako místo k přespání či netradiční místo k umístění poštovní schránky za účelem výměny a posílání papírových pohlednic. „Aktivitě se říká postcrossing. I když se tato aktivita během covidu dost utlumila, do schránky na bunkru přišel kupříkladu pohled od prezidentky Slovenska, rakouské ministryně obrany a sportu, z Imperial War Museums z Londýna či od českých diplomatů,“ vyjmenovává muž z Karlových Varů.

Ledničtí slavnostně otevřeli novou budovu mateřské školy.
Nová školka v Lednici vyniká dřevem a veselými barvami. Podívejte se

Jeho bunkr navíc nově zdobí anténa. „Dostal jsem nápad jej venkovně bez nutnosti pozemku přestavět na bunkr ve stylu lehké science fiction mystifikace s využití místa přímo na bunkru. Když mě to nepřestane bavit, nově bude stylizovaný do nehistorické mystifikace v podobě radarové stanice, nechám si ho „na hraní“, třeba na důchod, anebo ho prodám,“ naznačuje plány s řopíkem Mašek.

 Zřídit anténu se nerozhodl jen tak náhodou. „Na tento nápad jsem přišel proto, že jsem v letech 2016 a 2017 cestoval a sbíral informace z historie satelitního systému Iridium, a zároveň jsem se tehdy zajímal o vznik jeho tehdejší nové generace. Mého známého pak napadlo provokativně, že když už nedostanu od obce ke koupi či pronájmu místo okolo bunkru, mám na něj umístit anténu. Což souviselo s tím, že jsem před pár lety sepsal na pokračování historii a současnost telekomunikačního systému Iridium – dosud jediného, který má celosvětové pokrytí,“ vysvětluje informatik.