Všude samá jeptiška či mnich. Chvíli přemýšlím, jestli jsem si nespletl termín a akci. Ale ne, množství „vysmátých" a kouřících „služebnic božích" nasvědčuje tomu, že se jen těžko může jednat o opravdové řádové sestry. Jsem tu dobře. Je sobota večer a v Lanžhotě právě startuje další bláznivý Papučák.

Co to je? Vlastně takový ples naruby. Do sálu Podlužanu mají zakázaný vstup všichni ve společenském oděvu a dokonce i v riflích. „Kdyby v nich někdo přišel, asi bychom ho pustili," usmívá se Petr Svačina z pořádajícího lanžhotského fotbalového oddílu.

A pokračuje. „Chceme tím spíš dát jasně najevo, že stojíme o to, aby návštěvníci dorazili v co možná největším počtu převleků a masek," říká člen výboru. Je k nepřehlédnutí, přišel totiž jako banán.

Baletky i hmyz

Proč se to v sále jen hemží jeptiškami, vysvětluje bývalý fotbalista, který se teď stará 
o lanžhotské talenty, Boris Didov. Taky jeptiška. „Vymyslely to ženské. Nechtělo se nám nad převleky moc přemýšlet, tak jsme se přidali. Zvlášť, když sehnaly i kostýmy," popisuje Lanžhotčan, jak se z něj stala řádová sestra.

Nouze ale není ani o jiné masky. Kolem mne prochází havajské tanečnice i okřídlený hmyz, o rozruch se starají také čtyři originální baletky.

Pobavit se přišli rovněž dva klauni. „Na Papučáku jsem už poněkolikáté. Je to recese, baví mě to. Každý rok se snažíme přijít s něčím originálním. Tento kostým jsme vymýšleli asi týden a teď si to jdeme užít," těší se Adéla Tučková 
s modrou parukou na hlavě.

Skupina Graf mezitím vyměnila popové melodie za lidovky a na tanečním parketu se objevují první páry. Svačina je přesto trochu zklamaný. „Tuto akci pořádáme už asi popáté a zájem lidí bohužel spíš klesá. Dřív bývalo vyprodané, ze Slovenska jezdil plný autobus. Teď budeme rádi, když přijde sto padesát lidí," obhlíží prázdné židle.

Sál se ale dál plní, nad tepláky a montérkami jasně vedou nejrůznější bláznivé převleky. Místo u baru obsadila trojka v maskáčích s paintballovými maskami. Vypadá docela hrůzostrašně. „Chtěli jsme si vzít i paintballové pušky, ale po událostech 
v Uherském Brodě jsme si to raději rozmysleli," přiznává jeden z tria bojovníků, kteří mají na krku dokonce zavěšené řetízky s psími známkami. Pro případ identifikace,

Papučák je jediná společenská akce, kterou lanžhotští fotbalisté pořádají. „Kde se ten název vzal, to přesně nevím, vymysleli to buď košíkáři, nebo béčko fotbalistů. Chtěli si přivydělat na kopačky a další potřeby. To zůstalo. Když něco vyděláme, jde to na fotbal. Potřebujeme peníze na vybavení, hlavně pro děti," říká Svačina alias banán.

A nahlas přemýšlí o tom, že si možná dají s Papučákem na rok dva pauzu. Aby byl lidem vzácnější. „Byla by to škoda," reaguje klaunka a rozjíždějící se zábava na tanečním parketu jí dává za pravdu.