Křepčení a hlasitý zpěv dával o průvodu masek vědět dlouho dopředu a lidé je vítali s radostí i ve svých příbytcích. Za odměnu je maškary mazaly moukou po tváři, či namalovaly srdce nebo letopočet rudou rtěnkou, prý pro štěstí.
Odpolední maraton po dědině končil na Návsi a také tentokrát se zdejší dobří sousedé vytáhli. Stůl na dětském hřišti se prohýbal dobrotami, mezi nimiž nechyběly boží milosti našich babiček, koblížky ani kus masa. A skořice a hřebíček tu zase voněly z horkého svařáku.
Dva hlaholiví harmonikáři a rytmický vozembouch rozezpívali kdekoho a sousedské setkání se protáhlo dlouho do večera. Poslední den radovánek před křesťanským půstem končil ale až po půlnoci v místní restauraci, symbolickým pochováním basy. Od této chvíle nastala doba půstu, který skončí až na Bílou sobotu.
Dagmar Humpolíková