Obří železná konstrukce proslulého památníku na vrchu Čertoraj u Křepic měla být megalomanskou připomínkou osvobozovacích bitev druhé světové války na Brněnsku. Práce na dostavbě ale skončily se sametovou revolucí. Dlouho to dokonce vypadalo, že zchátralé torzo půjde k zemi. Představitelé obce se ale nedávno rozhodli místo opravit a vystavět v kopuli vyhlídku. Rekonstrukce je vyšla zhruba na dva a půl milionu korun.

Podle starostky obce Boženy Rozkydalové bylo už na čase s místem něco udělat. Návštěvníkům s dobrodružnější povahou hrozilo kvůli špatné statice budov i nebezpečí. „Hlavním důvodem bylo zpříjemnit místo pro návštěvníky, kterých tady projde velké množství a také to mělo být poděkování pro občany, kteří na stavbě odpracovali spoustu brigádnických hodin v akci Zet. Tak aby viděli, že jejich práce nebyla marná,“ uvedla Rozkydalová.

Kynologové Jihomoravské záchranné brigády a jejich svěřenci cvičili v Křepicích na Břeclavsku.
Psí zachranáři našli dívku v sutinách. Na nedokončeném památníku v Křepicích

Původní projekt byl velkolepý. Zahrnoval kinosál, počítalo se s terasovitou úpravou celého kopce a na pomnících měly stát tanky a letadla. Měly připomínat bratislavsko-brněnskou operaci na jejíž průběh osobně dohlížel i sovětský maršál Rodion Jakovlevič Malinovskij.

Do Křepic zavítal za přísného utajení třiadacátého dubna 1945 jako velitel frontu. „Přijel v kombinéze mechanika, protože tady v těch polích byly různé remízky a stromy, plné odstřelovačů. Přijel sem na zapřenou, nikdo o tom nevěděl. Až do sedmdesátých let, kdy při promítání dokumentu ve Zbrojovce Brno poznal místo, na němž se Malinovskij nacházel, jeden z místních obyvatel,“ přiblížil unikátní návštěvu vojevůdce místopředseda křepického Klubu přátel vojenství Marek Štýbl.

Ilustrační foto.
Dokončete rozhlednu, stačí málo, napsali z Klubu přátel rozhleden Křepickým

Nadšenci znovu vybudovali vedle památníku i dobovou pozorovatelnu, odkud generálové řídili frontovou linii ve směru na Brno. „Když se útok na Brno na pár dní pozastavil, maršál Malinovskij přijel vojáky popohnat. Z kopce nad Křepicemi pozoroval pak i zahájení útoku k osvobozování Brna. Je to jediná doložená návštěva tak vysokého vojenského představitele na frontě,“ dodal Štýbl.

Monumentální památník začali místní stavět v roce 1984, po změně politického režimu v roce 1989 ale zájem o dostavbu rychle opadl a areál chátral. K zemi musela jít nedávno i hlavní budova kinosálu. S její demolicí pomohli hasiči, kteří odstřel využili ke cvičení. Poté se vedení radnice rozhodlo pro zvelebení místa a vybudování vyhlídky v kopuli.

U Křepic na Břeclavsku najdou poutníci a výletníci křížovou cestu, která je zavede k prameni, který legenda spojuje se sv. Cyrilem a Metodějem.
Křížovou cestou k prameni. Vyšlápněte z Křepic ke Svaté

V okolí památníku je zpřístupněné parkoviště a cesty. Historii připomínají informační tabule s dobovými fotografiemi. Na místě jsou lavičky k sezení. „Odklízení suti, výstavba kamenných zídek proti sesuvu svahu, to vše vyšlo na zhruba dva a půl milionu korun. Náklady obce může snížit přislíbená státní dotace, kterou jsme vyřizovali přes Místní akční skupinu Hustopečsko,“ spočítala starostka Rozkydalová.

Slavnostního otevření památníku s vyhlídkou v kopuli se mohou první zájemci zúčastnit patnáctého dubna. „Je to den, kdy si připomínáme osvobození obce. Ve dvě hodiny odpoledne položíme u památníku nad vyhlídkou květiny naši mužáci zazpívají českou hymnu a otevřeme vyhlídku. Ta bude poté volně přístupná bez poplatků a omezení. Lidé se mohou těšit i na ukázku ležení dobového tábora vojáků z roku 1945 a naši zástupci vojenství otevřou pozorovatelnu,“ pozvala starostka Božena Rozkydalová.

Památník Bratislavsko-brněnské operace:
Nachází se na vrchu Čertoraj u obce Křepice, okres Břeclav.
Jeho výstavba začala v polovině 80. let, po sametové revoluci však práce ustaly.
V současnosti jej tvoří zemní pozorovatelna a kulovitá ocelová konstrukce vyhlídkové věže.
Dne 23. dubna 1945 odtud dal maršál Malinovskij rozkaz k rozhodujícímu útoku na Brno.
Vyhlídková věž byla navržena v podobě proskleného dvanáctistěnu o průměru 10 metrů.
Uvnitř se měla nacházet plastická mapa území od Křepic až po Brno.
Rozpočet na památník před zahájením stavby byl kolem 10 milionů korun.