„Čtrnáctého května uplyne sto padesát let od narození Viléma Mrštíka. Ten byl i včelařem, a vůbec ne ledajakým. První dvě včelstva si pořídil až v devětatřiceti letech. Zanedlouho však jejich počet navýšil na devadesát, což tehdy bylo něco nevídaného. Včelařil i jeho bratr Alois. Sice měl jen dvanáct včelstev, zato však výjimečný včelín. Vznikl podle návrhu proslulého architekta Dušana Jurkoviče," zdůraznil opomíjené zájmy bratrské dvojice Jan Horák z Boleradic.

Ten o Vilémův památník v přírodě usiluje od loňského roku. A snaží se pro věc získat i včelaře. „Vilém včelařil smysluplně, což mu poskytlo hmotné zajištění a nezávislost. Ve včelaření navíc nacházel souzvuk svého nitra a vztahu s přírodou," upomenul Horák na lyrickou citlivost spisovatele přelomu devatenáctého a dvacátého století.

Ten se do Divák přestěhoval za bratrem Aloisem, který v obci učil. Jejich aktivity pak z Kloboucka udělaly jedno z hlavních kulturních center začátku minulého století. V kraji navíc vznikla část jejich literárního díla.

I proto v polovině května otevřou nadšenci Památník Viléma Mrštíka. „Bude stát v přírodě. V místě, které jej inspirovalo při psaní románu Pohádka máje, v Helenčině údolí. Celý prostor ohraničí včelařské dřeviny, k vidění budou i jeho vylepšené úly. Druhá část připomene jeho literární tvorbu a niterní vztah k přírodě Kloboucka, která se mu stala uměleckou inspirací," dodal Horák.

Vilémova stezka

Pro návštěvníky a turisty bude z místa vycházet Vilémova stezka, která povede do okolí.

„Stezka by měla člověka provést po místech spjatých s významnými rodáky z mikroregionu. Nápad podpoříme tím, že zapůjčíme pozemek pro památník a budeme se starat o jeho údržbu. Květnové oslavy by navíc měly být v kulturním sále úřadu městyse," dával myšlence zelenou i starosta Boleradic Bohuslav Barek.

Památník, který bude vedle vína dalším turistickým lákadlem v kraji, kvituje také divadelní spolek bratří Mrštíků z Boleradic. Ten ostatně s dílem bratří Mrštíkových sklízí úspěch dodnes. Roli Maryši nyní navíc hraje prapravnučka ženy, která se stala předlohou travičky. Ve skutečnosti však s Vávrou měla spokojené manželství a děti.

„Maryšu hrajeme v různých adaptacích už od osmdesátých let. V devadesátých jsme zase sklízeli úspěch s Rokem na vsi. I mezi profesionály a kritiky. Držíme se totiž původního nářečí. Otevření památníku se určitě zúčastníme a k výročí zahrajeme Maryšu," pozval Jiří Janda do boleradického divadla.

Nyní nadšenci sbírají peníze na památník a dárky do soutěží, které na výročí navážou. Shánějí i Mrštíkovy knihy, které se už nevydávají.

Vilém Mrštík zemřel ve 49 letech vlastní rukou. Trpěl totiž dlouhodobými psychickými problémy. Právě stihomam jej dohnal k sebevraždě v jeho diváckém včelíně. V něm si skalpelem na plástve prořízl hrdlo a několikrát se bodl k srdci. Pět hodin nato v bolestech zemřel.