Hrozny pěstuje na rozloze téměř půldruhého hektaru s tím, že část produkce prodává a část zase nakupuje od jiných pěstitelů. Důvodem je zajištění širšího sortimentu hotových výrobků. Ročně vyrobí přibližně osm tisíc litrů vína. Většinu tvoří víno sudové a v menší míře vyrábí víno lahvové. Převážné množství prodává takzvaně pod víchou, tedy přímo svým zákazníkům ve sklepě.

Jak a díky komu jste se k vinařství vlastně dostal?
Stejným způsobem jako všichni ostatní, respektive téměř všichni. U všech jde v převážné míře o pokračování rodinných tradic v pěstování révy vinné a výroby vína. V mém případě jde o zdokonalení výroby vína pomocí nové techniky a moderních technologických výrobních postupů, přičemž to základní zůstává pro minulé, současné i budoucí výrobce vína stejné. Tedy že víno vzniká fermentací hroznového moštu.

V čem podle vás spočívá tajemství výroby dobrého vína?
Základ výroby kvalitního vína se tvoří již ve vinici. To znamená optimální zatížení vinného keře, kvalitně provedené zelené práce, správně a odborně provedená chemická ochrana, vhodné, nejlépe ideální klimatické podmínky pro růst a zrání. Pak už záleží na schopnostech a erudici samotného vinaře, jak s takovou kvalitní surovinou naloží. Ovšem někdy ani tohle nestačí, protože víno je komodita, která se při fermentaci i zrání chová dost svéhlavě a na snahy vinaře dost často ohledy nebere.

Existuje nějaké pravidlo, kterým se jako vinař bezvýhradně řídíte?
Rozhodující je mít představu, jaký typ vína chci vyrobit a tomu přizpůsobit jak sklizeň hroznů, tak následnou technologii výroby vína. Většinou se přikláním ke vkusu svých zákazníků, protože pro ně víno vyrábím. Mé znalosti a chuťové smysly jsou k výrobě takových vín jen prostředkem.

Kolik vína denně obvykle vypijete?
Já víno v drtivé míře jen chutnám. To znamená, že v mém případě o pití vína snad ani nemůže jít, tedy ve smyslu vaší otázky. Pokud byste to chtěl kvantifikovat, tak se bude možná jednat o spotřebu ve výši průměrné spotřeby na osobu v České republice, to je nějakých dvacet litrů.

Jakou nejkrásnější a naopak nejhorší chvíli jste s vínem dosud zažil?
Nejkrásnější a nejpříjemnější chvíle asi každý vinař zažívá v tomto období, kdy réva dozrává. Počasí je téměř ideální a dává naději, že se budou sklízet kvalitní hrozny. A nejhorší chvíle? Asi představa, že se příroda zachová k vinaři nepřátelsky, přijdou kroupy a celoroční práce vyjde vniveč.

Kterého ze svých vinařských úspěchů si ceníte nejvíc?
Největším úspěchem každého vinaře je to, že jeho víno lidem chutná, že při jeho konzumaci zažívají příjemné zážitky a že je činí lepšími. To já považuji při výrobě vína za primární záležitost. V mém případě nikdy nešlo a priory o diplomy, i když i těch mám docela dost.

te raději tradiční odrůdy a postupy, nebo jste spíše zastáncem moderních metod a nově vyšlechtěných o­drůd?
V názorech na výrobu vína jsem docela liberální. Každý ať si zvolí způsob výroby, jak uzná za vhodné. Já osobně preferuji moderní způsoby vinifikace. Co se týká odrůd, klasické odrůdy jsou základ a ty nové je vhodně doplňují, tedy alespoň některé z nich. Například Dornfelder, eventuálně některé interspecifické, například Malverina a Hibernal.

Kterého z vašich konkurentů si nejvíc vážíte? A proč?
Na tuto otázku je těžké odpovědět, protože bych se nerad někoho dotkl. Přesto si dovolím uvést jedno jméno, a to Vladimír Tetur. Podle mého názoru vyrábí dlouhodobě velmi kvalitní vína a vybudoval krásný, přitom moderní provoz, který se hned tak někde nevidí. Zde se snoubí špičková technologie s moderní stavbou, což osobně obdivuji.

Myslíte na budoucnost? Vychováváte si svého nástupce?
Tak určitě má každý vinař nějaké dlouhodobější plány. V mém případě je to rozšíření plochy vinic a pokud to půjde, tak výstavbu menšího a přitom moderního výrobního provozu. I když to bude asi spíše úkol pro mého syna, který se začal vinařstvím také zabývat. Konečně!

Doporučení: víno pro dnešní večer

Doporučuji Rulandské bílé. Jeho barva je zlatavě zeleno žlutá. U mladého vína vyniká příjemná vyšší kyselinka. Má jemné, nevtíravé až neutrální aroma. Víno je lehce kořenité, zráním velmi rychle stoupá jeho kvalita. Rulandské bílé se hodí nejen k rybám, což se nabízí, ale také k lehce upravenému vepřovému, hovězímu a především kuřecím a drůbežím masům. Václav Fabikovič