Ročně vyprodukuje čtyřicet až padesát tisíc lahví. Dělá zejména vína přívlastková, konkrétně pozdní sběry a výběry.

Jak a díky komu jste se k vinařství vlastně dostal?
K vinařství jsem se dostal jako malý kluk. Chodíval jsem dědovi pomáhat na Vrbici do vinohradu. Takže je to rodinná záležitost. Měl jsem to jako koníček a ten mi přerostl přes hlavu.

V čem podle vás spočívá tajemství výroby dobrého vína?
Dělat víno poctivě a s láskou. Hlídat si vinohrad, ať není napadený chorobou a pak se o něj pořádně postarat. Je potřeba zachovat technologii a hygienu vína. Aby se víno vždycky podařilo.

Existuje nějaké pravidlo, kterým se jako vinař bezvýhradně řídíte?
Snažím se vždycky, aby ta vína byla co nejlépe udělaná. Důležité je na začátku hlavně zpracování hroznů. Mým hlavním pravidlem je nic nepodcenit, protože když se něco pokazí, hlavně u červených vín, tak je to špatně. V pozdější fázi se pak snažíme hlavně vína pořádně odkalit.

Kolik vína denně obvykle vypijete?
Víno se degustuje a hodnotí. Kolik ho vypiji, přesně nevím. Ale denně ochutnám zhruba dvě deci. Mám raději červené víno. Bílé, i když je sladké, má kyselinku, dělá mi to zle.

Jakou nejkrásnější a naopak nejhorší chvíli jste s vínem dosud zažil?
Nejkrásnější chvíle je taková, když vinaři někdo pochválí, že má to víno dobré. A lidé se za ním vracejí. To potěší. Nejhorší chvíle je, když se někdo ve víně nevyzná, pohaní ho a přitom tomu nerozumí. Nejhorší chvíle jsem zažil ve vinohradech loni. Asi jako každý. Bylo to hrozné období. Člověk opravdu nevěděl, co má první ve vinohradě dělat.

Kterého ze svých vinařských úspěchů si ceníte nejvíc?
Jedno mé víno uspělo v soutěži TOP 77 vín. Bylo to Svatovavřinecké pozdní sběr, 2009. Další úspěch jsem zaznamenal v soutěži Vinum Juvenale 2010 se svým Zweigeltrebe pozdní sběr, 2009.

Máte raději tradiční odrůdy a postupy, nebo jste spíše zastáncem moderních metod a nově vyšlechtěných o­drůd?
Zastáncem nově vyšlechtěných odrůd moc nejsem, protože jich moc nemám. Tradiční postupy se dělávaly před padesáti lety a dnes už je to jiné. Takže tradiční postupy ano, ale míchám do toho modernější technologii. To je odkalování, chlazení, podchlazování.

Kterého z vašich konkurentů si nejvíc vážíte? A proč?
Velmi si vážím Martina Makucha a Broňka Vajbara z Rakvic. Jsou to švagři. Hodně mi pomáhají, když potřebuji poradit nebo s něčím pomoct, tak mi vždycky vyjdou vstříc.

Myslíte na budoucnost? Vychováváte si svého nástupce?
Mám dva malé kluky, ale ještě nevím, co bude. To se dá těžko říct. Samozřejmě se snaží. Pomáhají, jsou u toho.

Doporučení: víno pro dnešní večer

Doporučuji Rulanské modré, výběr z hroznů 2009. To je víno, které se podařilo. Je trochu silnější, spíše dezertní. Má patnáct procent alkoholu. Je to výborné víno večer na posezení. Voní po višních s kůrovým nádechem. Svatopluk Herůfek