Až čtyřicet procent z běžného komunálního odpadu. Takové množství by se podle ředitelky velkopavlovické odpadové společnosti Hantály Jany Krutákové dalo na Břeclavsku dále zpracovat na tuhá alternativní paliva, a později využívat jako palivo do cementáren nebo elektráren.

Zpracování komunálního odpadu
- až čtyřicet procent odpadů se na Břeclavsku dá dále využívat k dalšímu zpracování
- velkopavlovická společnost Hantály proto chystá zavedení linky na další zpracování komunálního odpadu na alternativní tuhá paliva
- využívat by je dále mohly například cementárny nebo elektrárny
- projekt momentálně brzdí plánovaný zákon o odpadech i EIA, podle níž musejí Velkopavlovičtí projekt dopracovat.

Projekt, se kterým přišly Hantály jako jedna z prvních společností svého druhu v kraji, však neprošel zjišťovacím řízením EIA hlídajícím dopad na životní prostředí. „Projekt nám vrátili k dopracování, není to tak, že by jej zcela smetli ze stolu. V tuto chvíli jsme jej však pozastavili. I proto, že čekáme, jak to dopadne se zákonem o odpadech,“ přiblížila ředitelka Krutáková.

Po roce 2024 by totiž na skládkách měla skončit jen část odpadů. „Musíme vyřešit, co s tím, který zbude. I to byl jeden z důvodů, kvůli kterým jsme rozhodli o takovéto recyklační lince začít uvažovat. Dalším pak byla šedesátikilometrová dojezdová vzdálenost do spalovny, která je pro nás nevýhodná jak ekonomicky, tak ekologicky,“ vysvětlila ředitelka Hantálů.

A jak by třídění v areálu Hantálů mohlo vypadat v praxi? „Z komunálního odpadu bychom oddělili dále použitelné složky – například sklo, kovy nebo plasty k dalšímu využití. Zbytek bychom nechali zpracovat na palivo,“ popsala proces Krutáková s tím, že podobná linka již slouží například v Brně pod hlavičkou specialisty na odpady FCC.

Dalším důvodem ke zbudování takové linky je i fakt, že stále častěji společnosti narážejí na problém, kam s vytříděním odpadem. Recyklačních linek je totiž málo. „Chceme dotřídit odpad, a snížit tak množství ukládané na skládkách,“ nastínila Krutáková.

Komunální odpad dosud skladuje v Únanově na Znojemsku společnost FCC. O podobné lince vedení její znojemské pobočky zatím neuvažovalo. „V okamžiku, kdy se nebude moci skládkovat, jsme připravení vozit odpad do překládací stanice a poté do spalovny v Brně. Pokud bychom ale našli v rámci kraje jiné řešení, jak odpad dále využívat, určitě bychom se k němu připojili. Sami však o takové investici neuvažujeme. Z ekonomického hlediska by se nám nevyplatila,“ uvedl ředitel znojemské pobočky společnosti FCC Josef Esterka.

Nápad na výstavbu třídící linky k dalšímu zpracování komunálního odpadu vítá i Olga Gronová z Rakvic na Břeclavsku. „S rodinou třídíme velice poctivě plasty, papír i komunální odpad. S každou miskou bioodpadu pak běhám z kuchyně na dvorek do biopopelnice, na tohle jsem citlivá. Pokud by tedy Hantály nakonec projekt na další využití komunálního odpadu rozjely, budu moc ráda a budu jim fandit,“ podělila se o svůj názor Gronová.

Vedení odpadových společností na Břeclavsku a Znojemsku se shoduje, že třídit obyvatelé obou okresů umějí. „Lidé u nás třídí velice dobře. Sem tam máme problém s plasty, ale nejde o nic zásadního,“ zhodnotila Krutáková.

Podobnou zkušenost jako ona má i Esterka. „Ve třídění odpadů v rámci republikových čísel nijak nezaostáváme. Troufám si tvrdit, že v některých obcích se dokonce třídí extrémně dobře,“ pochvaloval si ředitel znojemské pobočky FCC Esterka.