Až čtyřicet procent z běžného komunálního odpadu. Takové množství by se podle ředitelky velkopavlovické odpadové společnosti Hantály Jany Krutákové dalo na Břeclavsku dále zpracovat na tuhá alternativní paliva, a později využívat jako palivo do cementáren nebo elektráren.

Zpracování komunálního odpadu
- až čtyřicet procent odpadů se na Břeclavsku dá dále využívat k dalšímu zpracování
- velkopavlovická společnost Hantály proto chystá zavedení linky na další zpracování komunálního odpadu na alternativní tuhá paliva
- využívat by je dále mohly například cementárny nebo elektrárny
- projekt momentálně brzdí plánovaný zákon o odpadech i EIA, podle níž musejí Velkopavlovičtí projekt dopracovat.

Projekt, se kterým přišly Hantály jako jedna z prvních společností svého druhu v kraji, však neprošel zjišťovacím řízením EIA hlídajícím dopad na životní prostředí. „Projekt nám vrátili k dopracování, není to tak, že by jej zcela smetli ze stolu. V tuto chvíli jsme jej však pozastavili. I proto, že čekáme, jak to dopadne se zákonem o odpadech,“ přiblížila ředitelka Krutáková.

Po roce 2024 by totiž na skládkách měla skončit jen část odpadů. „Musíme vyřešit, co s tím, který zbude. I to byl jeden z důvodů, kvůli kterým jsme rozhodli o takovéto recyklační lince začít uvažovat. Dalším pak byla šedesátikilometrová dojezdová vzdálenost do spalovny, která je pro nás nevýhodná jak ekonomicky, tak ekologicky,“ vysvětlila ředitelka Hantálů.

Muzeum patří kostičkám Lego
Středověké hrady i Star Wars. Muzeum patří kostičkám Lego

A jak by třídění v areálu Hantálů mohlo vypadat v praxi? „Z komunálního odpadu bychom oddělili dále použitelné složky – například sklo, kovy nebo plasty k dalšímu využití. Zbytek bychom nechali zpracovat na palivo,“ popsala proces Krutáková s tím, že podobná linka již slouží například v Brně pod hlavičkou specialisty na odpady FCC.

Dalším důvodem ke zbudování takové linky je i fakt, že stále častěji společnosti narážejí na problém, kam s vytříděním odpadem. Recyklačních linek je totiž málo. „Chceme dotřídit odpad, a snížit tak množství ukládané na skládkách,“ nastínila Krutáková.

Komunální odpad dosud skladuje v Únanově na Znojemsku společnost FCC. O podobné lince vedení její znojemské pobočky zatím neuvažovalo. „V okamžiku, kdy se nebude moci skládkovat, jsme připravení vozit odpad do překládací stanice a poté do spalovny v Brně. Pokud bychom ale našli v rámci kraje jiné řešení, jak odpad dále využívat, určitě bychom se k němu připojili. Sami však o takové investici neuvažujeme. Z ekonomického hlediska by se nám nevyplatila,“ uvedl ředitel znojemské pobočky společnosti FCC Josef Esterka.

Nápad na výstavbu třídící linky k dalšímu zpracování komunálního odpadu vítá i Olga Gronová z Rakvic na Břeclavsku. „S rodinou třídíme velice poctivě plasty, papír i komunální odpad. S každou miskou bioodpadu pak běhám z kuchyně na dvorek do biopopelnice, na tohle jsem citlivá. Pokud by tedy Hantály nakonec projekt na další využití komunálního odpadu rozjely, budu moc ráda a budu jim fandit,“ podělila se o svůj názor Gronová.

Břeclav chce být Chytrým městem.
Osvětlení sledující hustotu dopravy a parkování. Břeclav chce být Chytré město

Vedení odpadových společností na Břeclavsku a Znojemsku se shoduje, že třídit obyvatelé obou okresů umějí. „Lidé u nás třídí velice dobře. Sem tam máme problém s plasty, ale nejde o nic zásadního,“ zhodnotila Krutáková.

Podobnou zkušenost jako ona má i Esterka. „Ve třídění odpadů v rámci republikových čísel nijak nezaostáváme. Troufám si tvrdit, že v některých obcích se dokonce třídí extrémně dobře,“ pochvaloval si ředitel znojemské pobočky FCC Esterka.