„Není to jen koníček. Je to spíš velký kůň. Máme díky tomu na Moravu dost netypickou zahradu. Vinohrad a rajčata musela ustoupit železnici. Manželka nás v tom naštěstí podporuje,“ usmívá se Jiří Hanuš starší.
Ve sbírce mají pozůstatky železnice, kterou používali Němci. Některé kousky získaly na zrušených pilách. „Po privatizaci šla většina z toho do šrotu. Některé věci se nám podařilo zachránit. Dnes už se toho moc sehnat nedá, proto hodnota exponátů stále vzrůstá,“ vysvětluje sběratel.

Vagóny a lokomotivy mají oba fanoušci železnice v deseti měřítcích. „Zatím máme koleje složené na hromadě. Chybí nám prostor, kde bychom celou železnici rozvinuli. Možná to dopadne tak, že se budeme muset kvůli ní přestěhovat,“ prozrazuje Jiří Hanuš mladší.
Podle jeho slov by byl ideální prostor o rozloze dvou tisíc metrů čtverečních. „Chtěli jsme vybudovat muzeum pro turisty. Radnice ale neměla zájem. Jednali jsme o stejném projektu i ve Valticích v objektu bývalého mlýna, ale tam zas byla v blízkosti čistička,“ vypráví Hanuš starší.

Zatím tedy muzeum funguje v provizorních podmínkách. Po telefonické domluvě sem mohou zdarma zavítat návštěvníci. „Jezdí sem hlavně turisté z Čech, kteří do Břeclavi přijíždí na dovolenou,“ popisuje sběratel.
Nejstarším exponátem ve sbírce jsou koleje z roku 1895. Lokomotivy jsou mladšího data. Celkem mají Hanušovi na zahradě dvacet lokomotiv a třicet podvozků.
„Naším snem je sehnat parní lokomotivu. Ta je ale pro normálního člověka téměř nedostupná. Její cena se pohybuje kolem milionu,“ prozrazuje Jiří Hanuš mladší, který je v civilu truhlářem.