„Všechny pozemky už jsme objeli. Ve Velkých Němčicích máme škodu asi na stech osmdesáti hektarech. Z toho je poškozená řepka na deseti hektarech, stěžejní kukuřice pak na sto dvaceti. Kromě toho ještě třicet hektarů máku a čtyřicet vojtěšky,“ vyjmenoval ředitel zemědělské společnosti Zemos Roman Liška, podle kterého povodeň před čtyřmi lety nenapáchala zdaleka takové škody jako letos.
Jak připomněl, na pozemcích, které leží pod vodou, jsou následky fatální. „Tam nepředpokládáme, že budeme sklízet. Na polních plodinách budeme mít asi o čtyři až pět milionů nižší zisk než loni,“ prorokuje vzniklé ztráty.
Velká voda zemědělcům poškodila také část ze dvou set třiceti hektarů sadů. „Vylila se asi na čtyřicet hektarů. Podmáčet stačila hned třicet,“ pokrčil rameny Liška a dodal, že pokud vydrží voda v sadech dlouho, může se stát, že stromy odumřou.
„Snažíme se kopat příkopy a dělat přemostění. To proto, aby voda odtékala samovolně. Je však pravda, že půdní podmínky a vlhkost tomu moc nepomáhají,“ potvrdil ředitel Zemosu. Kvůli neustupující vodě navíc nemohou zemědělci sady nijak chránit. S technikou se do nich totiž nedostanou.
Sklizeň nebude
„Zatím škody pořád ještě sčítáme. Dosud se na nás obrátilo asi sedmadvacet zemědělců,“ sdělil ředitel břeclavské Okresní agrární komory Ladislav Sečkář. Podle jeho slov je na Břeclavsku zaplavených na 3800 hektarů půdy.
„Voda zanechala svoje stopy na všech plodinách. Především pak ale zaškodila na obilovinách. Ty zaplavila nebo podmáčela asi na osmnácti stech hektarech,“ vypočítal Sečkář. Jak překvapil, podle hrubého odhadu by se následky, které velká voda na Břeclavsku napáchala, daly vyčíslit až na sedmdesát milionů korun.
„Navíc si myslím, že většina pozemků, na nichž jsou plodiny pod vodou, se ani nebude sklízet. Z půdy je totiž vytlačený vzduch. Kořínky u plodin zahnívají,“ vysvětlil zkušený zemědělec, podle něhož zůstane mnoho pozemků, na které se letos už ani nevyjede. „Tyto parcely budou možná čekat až na zimní orbu,“ odhadoval Sečkář.
Jak se zdá, nejvíce postiženou oblastí je podle vyjádření ředitele agrární komory okolí Soutoku. „Nemůžeme ale zapomínat ani na Lanžhot. Dále pak okolí Rakvic, Přítluk. Jen těžko to lze ale takto říci. Vystoupená hladina totiž napáchala škody snad na celém Břeclavsku,“ nechal se slyšet ředitel Sečkář.