V poledne opouštím vedrem rozpálenou Břeclav a vyjíždím autem za vodou. Do zahraničí. Nejedu však nikam daleko. Po necelých dvaceti minutách jsem na místě a říkám si, že patnáctikilometrovou trasu bych zvládl i na kole. Vítejte v Rabensburgu, třetí vesnici za hranicemi ve směru na Hohenau.

Ve všední den po poledni působí rakouský Rabensburg, kde žije jedenáct stovek lidí, ospale. Stačí ale odbočit z hlavní ulice a otevře se před vámi malý aquapark, který otevřeli před deseti lety. Ve starší zástavbě působí barvami hýřící areál celkem nepatřičně. Když obcházím parkoviště, zjišťuji, že téměř všechny značky jsou jihomoravské, občas nějaká slovenská.

Němčinu nepotřebuji ani u pokladny. „Dobry den," vítá mě žena za přepážkou, která mluví obstojně česky, i když je poznat, že je místní. Z peněženky vytahuji přijatelná čtyři eura, za která můžu strávit v areálu celý den.

Rozbalím deku, v kabince se převléknu a brzy narážím na první česky mluvící. „Na nápad začít místo do Hodonína jezdit s dcerou na koupaliště do Rabensburgu mě přivedl letos můj otec, který tu pracuje. Vyhovuje mi, že je areál sice menší, ale přehledný. Není tu hlava na hlavě. Děti se vyřádí, kolikrát tu potkají i spolužáky. A já je hlavně mám na očích i z deky," říká dvaatřicetiletá Marie Sokolová z Břeclavi.

Na koupaliště v místě bydliště už prý po špatných zkušenostech několik let nechodí.

Hlavně pro děti

Na rovinu, na rabensburgském koupališti se vyžijí hlavně děti. K dispozici tu mají brouzdaliště s atrakcemi, širokou skluzavku a tobogán, který končí v bazénu s osmdesáti centimetry vody. K tomu i skokanské prkno.

Dospělí si mohou užít bazénu s hlubší vodou s třemi plaveckými dráhami nebo bazének s masážními proudy vody. Skupinky si zahrají třeba plážový volejbal. Za nic se neplatí, vše je v ceně vstupného.

V parném odpoledni je prostor mezi brouzdalištěm a bazénem téměř zaplněný. Mnohem více místa k ležení je za můstkem přes rybník, kde se nachází volejbalový kurt a občerstvení. Kromě piva, vína nebo nealko nápojů je v nabídce rovněž řízek, hranolky nebo zeleninový talíř.

Němčinu nepotřebuji ani při objednání birellu s langošem. Zaplatím pět euro, vezmu nealko pivo a na langoš musím počkat. Asi minutu. Mezitím slyším od stolu opět češtinu. U kávy tu sedí třicetiletá Denisa Drštková z Lanžhota. I ona dorazila do Rabensburgu autem, kvůli šestileté dceři.

„Jezdíme sem letos pravidelně, když mám volno a je hezky. Pro malé děti je to tu ideální. Navíc je to kousek, ceny jsou přijatelné," nedá mladá matka dopustit na rabensburgské koupaliště.

„Oproti Břeclavi je to tu sice menší, zato ale moderní, udržované, čisté. A taky se tu nemusím bát nechat věci bez dozoru," dodává.

V nerezovém bazénu je voda vyhřátá na příjemných 26 stupňů. Přeplavu ho několikrát, vyzkouším skokanský můstek i tobogán. I v pozdním odpoledni je v areálu stále živo. Je jasné, že koupaliště, které připomíná hotelový bazén, určitě nevyžene návštěvníky a nezavře v šest hodin, jak bylo uvedené u vstupu.

Odjíždím osvěžený, odpočatý, a snad i trošku opálený. A také s pocitem, že jsem tady nebyl naposledy.