„Původně vznikla jako dětská muzika,“ říká na úvod umělecký vedoucí a zpěvák Jan Zaviačič. V té době mělo dětské hudební uskupení na co navázat.

„V sedmdesátých letech zde působil dětský soubor, ve kterém hráli například Jožka Hanák, Jožka Šmukař a jeho bratr Zdeněk. Zanikajícího souboru se v roce 1981 ujal Jan Kachyňa, který na něj navázal dětskou cimbálovou muzikou,“ vypráví.

Od roku 1982 se mladí muzikanti začali scházet i s dospělými, kteří nakonec převážili.

Své pojmenování má krumvířská cimbálka od roku 1983. Tehdy se při muzice vytvořil i taneční folklorní soubor s tímto názvem. „Dnes již bohužel neexistuje. Zanikl v devadesátých letech pro nezájem ze strany tanečníků,“ odůvodňuje Zaviačič.

V Krumvíři se tímto slovem označuje výzdoba na klobouku stárků, který je součástí tradičního krumvířského kroje patřícího do oblasti Hanáckého Slovácka. Právě tento region se snaží hudebníci z Vonici propagovat i ve svém repertoáru.

„Na různých akcích, na kterých vystupujeme, zařazujeme hlavně skladby z této oblasti,“ poznamenává kapelník. Vedle toho ale muzikanti z Vonici hrají také písně z ostatních regionů i zemí. Například skladby ze Slovenska, Rumunska či Maďarska. „Tak jak to dovoluje technická zdatnost hráčů,“ dodává.

Krumvířská cimbálová muzika od počátku spolupracuje s celou řadou tanečních a pěveckých souborů. V prvních letech doprovázeli muzikanti třeba dětský soubor Pantlička, který v Krumvíři vedla Ludmila Požárová. „Byl na velmi kvalitní úrovni, takže jsme jezdili po různých přehlídkách,“ pochvaluje si.

Od roku 1987 zase Vonica dělala scénickou hudbu inscenacím boleradického divadelního spolku bratří Mrštíků. „Po nás to převzali mladší muzikanti,“ usmívá se. Díky této spolupráci mohli jejich hudbu slyšet také posluchači v Anglii, Švédsku či Americe, kam s divadelním souborem zavítali.

Do zahraničí se podívali také jako účastníci folklorních festivalů. „Vystupovali jsme v Itálii, Anglii, Rakousku nebo v Holandsku,“ vyjmenovává Zaviačič.

Jak dodává, se zápornými reakcemi se nikdy nesetkali. „V Čechách ale začíná být cimbálová muzika bohužel stejně exotická jako v zahraničí. V Anglii jsme například měli vystoupení ve školách. Děti byly spontánní a zapojily se. Na Moravě se lidé zapojují už méně a v Čechách vůbec,“ podotýká zpěvák.

Podle Zaviačiče cimbál vždy vzbuzuje pozornost. „Je sice známý v celé Evropě, ale ne v takové podobě, jako ho známe v Čechách,“ přibližuje.

Výroční koncert

Za dobu své existence natočila cimbálová muzika již tři CD. „Na dalších čtyřech jsme doprovázeli jiné folklórní soubory, například z Kobylí nebo slovenského Záhorí,“ říká.

Lidé mohou cimbálovou muziku z Krumvíře vidět jak na soukromých, tak veřejných akcích. V nejbližší době na jejich již tradičním výročním koncertu.

„Tyto koncerty jsme pojali jako setkání s dalšími folklorními hudebníky a soubory, ve kterých jsme hrávali nebo jsme se s nimi potkávali na zájezdech. První koncert jsme uspořádali v roce 1998, na kterém jsme křtili naše první cédéčko,“ vzpomíná.

Od té doby se koncertů zúčastnila celá řada známých osobností pohybující se v oblasti folkloru. „Našimi hosty již byli třeba Jožka Kobzík, Jindřich Hovorka, Bohumil Smejkal nebo Luboš Holý. Ti však mezi námi bohužel už nejsou. Z těch žijících s námi vystoupili Jarmila Šuláková, Mirek Dudík či sourozenci Ulrychovi,“ vypočítává muzikanty, od kterých prý získali velmi cenné hudební zkušenosti.

A koho si Vonica přizvala tentokrát? „Jednak vystoupí naši sólisté, kteří s námi začínali. Přijede si s námi zazpívat třeba Jarmila Kuchyňová. Z Podluží přijali pozvání Ludmila Kobzíková nebo Jožka Severin. O hudební doprovod se postará kromě naší muziky také Varmužova cimbálová muzika,“ pozval kapelník.

Slavnostním večerem provede hosty umělecký vedoucí a známý cimbalista ostravské cimbálové muziky Technik Jan Rokyta. Dvanáctý výroční koncert se uskuteční v sobotu čtyřiadvacátého března v krumvířském kulturním domě.

VERONIKA SCHALLENBERGEROVÁ