„Parkoviště je placené a opustit se dá jen tehdy, pokud zaplatíte parkovné. Problém je, že člověk na vozíku na parkovací automat nedosáhne. Je totiž špatně umístěný," popsala Tučková.

Nejen že se otvor na mince nachází až v horní části automatu. Přístroj navíc stojí na chodníku a je natočený směrem do silnice. Pro vozíčkáře je tak ještě asi o patnáct centimetrů vyšší. Bez cizí pomoci se z parkoviště nedostanou.

Tučková navíc upozorňuje, že problémů je pro vozíčkáře u nádraží víc. Třeba to, že vyhrazená stání pro auta handicapovaných jsou na opačné straně než automat.

Kontaktovala proto provozovatele parkoviště, České dráhy i vedení města. Odpovědi se jí dostalo pouze od Štěpána Smolíka, který se snaží nají řešení „Buď automaty vyměníme, nebo je přesuneme na jiné místo," informoval provozovatel parkoviště.

Podle mluvčí Českých drah Kateřiny Šubové je však jeho snaha zatím bezvýsledná. Žádný výrobce prý nedodává takový přístroj, který by vyhovoval. Situaci by podle ní nevyřešila ani stavební úprava.

Otvor na mince je totiž sto šedesát centimetrů vysoko. Dle platné vyhlášky z roku 2009 však mohou být ovládací prvky při bezbariérovém užívání staveb maximálně sto dvacet centimetrů nad zemí.

Podle Smolíka ale o zmíněné vyhlášce při výběrovém řízení na provozovatele parkoviště nepadlo ani slovo. Jedinou podmínkou bylo zřízení dvou parkovacích míst pro invalidy. Majitel prostranství, tedy České dráhy, se k tomuto nedostatku nevyjádřil, byť se na něj Břeclavský deník ptal. „Parkoviště patří k těm s nepřetržitou čtyřiadvaceti­hodinovou telefonickou službou. V případě komplikací je k dispozici zaměstnanec, který pomůže," vzkázala Šubová.

Tučkové však žádný zaměstnanec nepomohl. Musela spoléhat na ochotné kolemjdoucí. I když nejprve zavolala na telefonní číslo uvedené na automatu. Ženský hlas na druhém konci aparátu z provozovatelské firmy jí sdělil, že má o pomoc požádat prostě někoho na místě. „Nedovedu si představit, že budu čekat, až někdo náhodou půjde kolem a bude tak hodný, že mi lístek zaplatí," kroutila hlavou vozíčkářka. V té chvíli jí ale nic jiného nezbylo.

„Kdybych nespěchala, tak bych se i zasmála. Jde mi ale o to, že tato situace se stala zrovna před nádražím. Je to veřejné prostranství a mělo by být bezbariérové," zdůraznila.

Smolík proto nabídl jinou alternativu. Předplatit si parkovací kartu na jeden rok za tisíc pět set korun. To je ale varianta jen pro ty, co parkoviště využívají často. Pro ostatní ne. „Ve většině měst je možné parkovné zaplatit SMS zprávou, což by bylo řešení," navrhla Tučková.

Podle Smolíka je ale toto východisko příliš drahé. „Museli bychom na tento systém ještě doplácet. Nájem u nádraží také není zrovna malý, takže by nám asi nezbylo, než zvýšit ceny parkovného. A to by se zákazníkům určitě nelíbilo," zamýšlel se provozovatel. „Nejde mi o to, aby měli handicapovaní lidé parkovné zdarma. Jen bych chtěla, aby všichni bez rozdílu mohli zaplatit," uzavřela Tučková.

JANA LANGOVÁ