„Co teď s vrakem auta?“ pokládají si otázku mnozí pozůstalí po smrti majitele starého a k provozu na silnici nezpůsobilého vozidla. Řešením je vzdát se ho při dědickém řízení ve prospěch státu, radí odborník. To proto, aby rezivějící vrak nedělal měsíce či dokonce roky špatné jméno ulici, kde stojí, jako se to stalo v Mikulově.

„Ta záležitost byla komplikovaná v tom smyslu, že pozůstalí se svého dílu zřekli, protože dědictví bylo silně minusové. Když se toho vzdají, notář hledá v přímém pokolení další pozůstalé, kteří by do toho vstoupili. To je pro něj zákonná povinnost, dokud se toho všichni nezřeknou. A to trvalo asi tři roky,“ vysvětlil komplikaci případu velitel městské policie Mikulov Jiří Hamerník.

Auta stála měsíce a nakonec i léta v Dukelské ulici poblíž bývalých mikulovských kasáren. „Lidé si zcela oprávněně stěžovali, že do vraků všichni lezou, rozebírají je, je to nebezpečné pro děcka a tak dále,“ poukázal velitel mikulovských strážníků.

Nejen „naživo“ v ulicích, ale také v internetové diskuzi na městských stránkách, lidé začali debatu o nesmyslnosti stání obou vraků.

„Oba takzvané automobily již delší dobu v uvozovkách zdobí výjezd z Mikulova směrem na Klentnici, zabírají zbytečně parkovací místo a zejména přímo vybízejí k tomu, aby se zde pro náhradní díly zastavil kde kdo a bohužel občas ukradne i něco z aut, která jsou zde zaparkovaná jen krátkodobě,“ stěžoval si v elektronickém fóru například Jiří Kmet z Mikulova.

„Jsem přesvědčen, že by jistě nebyl problém vraky přetáhnout na nějaké dobře hlídané místo, kde si je případný dědic vyzvedne až soudní řízení skončí,“ navrhoval Kmet možné řešení starostovi města.

Překážkou ovšem byla, alespoň podle velitele strážníků, zmíněná povinnost notářské kanceláře. Ta, pokud dalšího dědice vraků nenajde, má za úkol věc předat státu. „Až se tak stalo, vstoupil do toho Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. To je vlastně už soudem určený vlastník, který je oprávněný s tou věcí nakládat,“ vysvětlil Hamerník.

Jak notáře, tak státní úřad podle svých slov bombardoval pravidelnými telefonáty. Za poslední rok se prý s problémem připomínal každý měsíc. „Po těchhle manévrech se mi podařilo notářskou kancelář donutit k tomu, že to společně s úřadem vzali na svůj hrb. Zajistili přepravu a uklidili vraky na své náklady,“ popsal výsledek trápení velitel městských policistů.

Například v Hustopečích se s podobným případem zatím nesetkali. Podle vedoucího dopravního odboru tamní radnice Stanislava Golda je ovšem lehké předejít zbytečnému utrpení jednoduchou fintou. „Každému, kdo zdědí nějaký vrak, radím, aby se ho při dědickém řízení vzdal ve prospěch státu. Ať si s ním stát poradí. Bude muset platit i ekologickou daň, kterou vymyslel,“ nastínil Gold.