Vize vzbudila zájem mezi řadou Břeclavanů. Redakce oslovila lidi z nejrůznějších oborů s otázkou, zda je koupě vhodné řešení. Například jednatel realitní společnosti Robert Schmidt uvedl, že spíše ano. Ovšem s podmínkou, že ještě předtím musí vzniknout jasná koncepce, jak s místem následně naložit. „Pokud to bude mít hlavu a patu, pak říkám ano. Jestliže mlýn ale koupí a teprve potom začnou řešit, co s ním, bylo by to špatně,“ reagoval Schmidt.

Zároveň zmínil Mikulov, kde podle něj při koupi nemovitostí postupují promyšleně. Příkladem může být třeba někdejší Národní dům, za nějž Mikulovští zaplatí soukromému majiteli dvaadvacet milionů korun. Ještě před podpisem smlouvy mělo město k dispozici studii napovídající, co s budovou dále.

Že by Břeclav měla o Vranův mlýn usilovat, si myslí také propagátor cyklistiky Petr Hynek. „Jde o jednu z mála památek, kterou Břeclav má. Oprava by byla ku prospěchu. Mlýn stojí u cyklostezek, takže jej lze využít i v turistice. Může jít o dobrý záměr,“ sdělil Hynek.

Že má místo návštěvnický potenciál, potvrdila vedoucí břeclavského infocentra Edita Rišicová. Po zámečku Pohansko je o podzámčí v centru druhý největší zájem. K návštěvě láká klidová zóna s barem i parkem, pivovar či zámek. Ten je ale až na vyhlídkovou věž nepřístupný. „Lidé se po zámku hodně ptají. Chtějí vědět, jestli tam funguje nějaká expozice. Posíláme tam také výletníky. Potenciál to má. I kdyby se mlýn podařilo opravit, šlo by jej určitě využít i jinak, než jen pro turisty,“ zamýšlela se vedoucí Rišicová.

Vranův mlýn· Starosta Břeclavi Pavel Dominik tvrdí, že by město mělo jednat o odkupu Vranova mlýna a záměr navrhl kolegům v koalici.
· Zchátralá stavba pochází ze šestnáctého století, nyní je v soukromých rukou.
· Na jaře 2008 rozlehlý areál výrazně poničil požár.
· Dlouhodobým majitelem je Ivan Omachlík.