Do Vrbice nezamířil jen tak náhodou. Právě tady totiž zakončí letošní v pořadí již třináctou cyklotour na podporu onkologicky nemocných dětí. Na kole dětem odstartuje 1. června v Praze. Cíl bude mít peloton, který stylově povede Zimovčák se svým vysokým kolem, 11. června ve Vrbici. „Proč Vrbice? Protože je to kouzelné místo na jihu Moravy se srdečnými lidmi, kteří mají chuť a radost nám v naší aktivitě pomáhat,“ usmíval se muž, který na vysokém kole drží řadu rekordů a mimo jiné se účastnil i cyklistických závodů jakou Tour de France, Giro d´Italia či La Vuelta.
Pro Deník Rovnost prozradil, že žádný z vítězných závodů pro něj nemá takovou hodnotu jako úsměv zdravého dítěte, kterému může prostřednictvím svého nadačního fondu a cyklotour pomáhat. „Povinností nás zdravých je pomáhat těm, kteří takové štěstí neměli. Vím, že svět nezachráním, nezachráním ani zdravotnictví. Ale pomáhám. A to už třináct let. Za mnou je spousta přátel, kamarádů, známých, starostů a osobností z měst a obcí. Všem jim za to patří velký dík,“ nechal se slyšet Zimovčák.

Díky aktivitě cyklistů k nemocným dětem na rekondiční pobyty putovalo už více jak dvacet milionů korun. „Každým rokem se nám na takový pobyt daří umístit až čtyři stovky dětí. Je šílené, že v České republice každoročně onemocní rakovinou 350 až 400 dětí. Ovšem musíme si uvědomit, že zatímco před třiceti lety se domů k rodičům vrátily dvě až tři z deseti nemocných, dneska je to devět a půl. Těmto dětem bychom měli tleskat, to jsou skuteční hrdinové,“ zdůraznil iniciátor dobročinného projektu, do kterého se zpravidla během deseti dní závodu zapojí na čtyři až pět tisíc cyklistů.
Nadšenci ujedou na 1226 kilometrů. Denně pak asi sto dvacet. Průměrně jede v každé etapě zhruba čtyři sta cyklistů. „Pro mě je to naprosto nepředstavitelné. Obdivuji pana Zimovčáka a smekám před ním, že takové kolo vůbec ovládl,“ usmívala se Renta Horáková, ředitelka vrbické základní školy.

Děti ji přemluvily, aby si i ona vyzkoušela jízdu na vysokém kole. „Pocit zvláštní. Pohled z výšky, strach v očích, co bude, kdybych spadla. Sedátko je opravdu hodně vysoko, nedostala jsem ani na pedály. Je to velký rozdíl ve srovnání s jízdou na normálním kole,“ zhodnotila.
Vyzdvihla také odvahu dětí, které se nebály za asistence Josefa Zimovčáka na kolo usednout. „Byly odvážné, opravdu. Stále jsou dravé a touží po poznání něčeho nového, co mohou, to rády vyzkoušejí. Málokdo se s takovým kolem kdy setkal. My dospělí už jsme rozvážnější a opatrnější,“ smála se Horáková.
Šikovnost vrbických dětí ocenil i Zimovčák. „Bylo to moc milé setkání. Dokonce v tom horku dokázali i udržet pozornost, když jsem jim něco vyprávěl,“ chválil.