Návrší porostlé lučním kvítím s fantastickými výhledy a uprostřed něj obrovská díra se dvěma vchody evokující vstup do pekla. Tajemný úkaz, který se nachází na soukromém pozemku na pomezí katastrů obcí Morkůvky, Klobouky u Brna a Boleradice, zaměstnal na začátku srpna archeology. Na místo je přivolali starostové obcí, kteří se obávali o bezpečnost svých obyvatel. Propadlina, jež se postupně zvětšovala, totiž sváděla k návštěvě stále více amatérských badatelů. O průzkumu jako první informoval zpravodajský server novinky.cz.
„K propadu došlo zřejmě okolo roku 2010. To proto, že z historických leteckých snímků před rokem 2010 žádná propadlina viditelná není. Zhruba od té doby o ní všichni víme. Před nedávnem mě ovšem upozornil jeden pán z Boleradic, že se díra zvětšuje, a že ji navštěvuje stále více lidí, což je nebezpečné,“ řekla Deníku morkůvecká starostka Brigita Petrášová.
Starostové tří sousedních katastrů se proto shodli, že je propadlinu a důvod jejího vzniku nutné akutně řešit. A spojili se s Archeologickým ústavem Akademie věd.
close
info
Zdroj: se svolením Brigity Petrášové
zoom_in
Tajemná propadlina zaměstnala archeology. Podle všeho jde o zapomenutý těžební důl.
„Variant, o co by mohlo jít, jsme měli několik. Mezi místními se traduje, že šlo o lochy, tedy podzemní chodby, které patřily k zaniklé vesnici Přestavlky. Ta se nacházela poblíž místa propadu. Podle zjištění historika Emila Kordiovského vznikla zřejmě kolem devátého století, a zanikla pak v době poděbradských válek ve století patnáctém,“ vyprávěla starostka.
Další z úvah zase směřovala k podzemí a únikovým chodbám, jež mohly patřit kupříkladu k drobnějšímu feudálnímu sídlu, například k tvrzi. „Návrší nás k této úvaze svádělo. Mít na takovém místě osadu typické není, ale výstřední hrádek už ano,“ naznačil archeolog Petr Kos.
Obě varianty však nakonec odborníci vyvrátili. „Podle všeho jde o důlní dílo. Tedy o systém dvou štol, které jsou propojeny v jednu. Zřejmě sloužilo k těžbě kamene, štěrku a písku. Písek lidé nejspíš využívali na zpevnění cest. Hrubší části buď rozdrtili na kamenivo, nebo stavební kámen, kterého v této oblasti není dostatek, takže byl potřebný. Propadlina nevykazuje parametry středověkých podzemí, typických například pro zaniklé osady a vesnice,“ nastínil Kos.
Závěry průzkumu utvrzuje i fakt, že historicky skutečně návrší leželo v blízkosti jakéhosi dopravního uzlu. „Vedly tudy totiž v minulosti cesty. Třeba z Morkůvek do Klobouk,“ podotkla starostka Petrášová.
Archeologové v podzemí nakonec objevili šachtu hlubokou čtyři až pět metrů a dvacet metrů průchozích chodeb. Jestli jsou vrstvené v několika patrech na sobě, a kde vlastně končí, by mohl ukázat až geofyzikální průzkum.
„Ten by zároveň i odhalil, zda ještě někde nejsou jiné dutiny, a zda nehrozí další nebezpečí. Svah se totiž podle všeho stále hýbe. Mohlo by trvat třeba dalších dvacet let, než se to celé otevře a vznikne zde velký kráter,“ upozornil archeolog s tím, že nejjednodušší by bylo chodby zasypat.
close
info
Zdroj: Deník/Iva Haghofer
zoom_in
Tajemná propadlina zaměstnala archeology. Podle všeho jde o zapomenutý těžební důl.V místech, kde je nyní již zabezpečený vstup do podzemí, přitom ještě před třemi lety jezdila těžká zemědělská technika. „Bylo zde běžně obdělávané pole. Díra byla označená, ale těsně kolem ní jezdily traktory. Ještě, že se nikomu nic nestalo,“ připomněla starostka.
Podle Kosa je na svahu stále vidět mohutný terasovitý sesuv. Návrší nadále pracuje a hýbe se, čemuž mohla pomoci i zátěž v podobě těžké zemědělské techniky. „I stromy jsou nakloněny do údolí. Podle zaměření podzemí to vypadá, že vyústění chodeb mohlo být horizontálně do svahu. Je otázkou, zda došlo nejprve k sesuvu, přičemž si lidé všimli, že by zde mohli těžit, nebo si toho byli vědomi a s těžbou začali sami,“ zamýšlel se archeolog.
