Nyní svoje díla vystavuje v budově brumovického obecního úřadu. A to až do jedenáctého září tohoto roku. Přijít se na ni podívat mohou lidé každou neděli od dvou do pěti hodin odpoledne.

„Výstav jsem v Brumovicích měla už více. Ale vždycky byly bez vernisáže. Teď mě napadlo, že bych se přece jen chtěla někam posunout. No a když mi Klub přátel doktora Jana Herbena a historie obce umožnil uspořádat výstavu i s vernisáží, neváhala jsem,“ popisuje Vyhlídalová, v čem se současná výstava od předchozích liší.

Návštěvníci na ní mohou podle autorky zhlédnout řadu velmi emotivních děl. Právě emoce jsou také společným jmenovatelem všech děl sympatické mladé ženy.

„Na každé dílo, ať už jde o obraz nebo vitráž, na které se lidé podívají, vypovídá o mojí náladě. Ta je také mojí hlavní inspirací při tvorbě. Někdy mi trvá dílo vytvořit dlouho, jindy je hotové během deseti minut. To když má jeden ze svých záchvatů,“ usmívá se Vyhlídalová, jejíž nejoblíbenějším pracovním nástrojem jsou fixy.

„Do každého svého díla se snažím vložit kromě emocí i pořádnou dávku energie. K tomu mi napomáhají barvy. Moje obrazy, většinou abstraktní a přesto s prvky reálna, se jimi tedy vyznačují. S barvami si jednoduše hraji,“ vypráví rodačka z Ivančic u Brna, která dříve žila ve Stanovištích u Brna.Jak však záhy dodává, nepohrdne ani malování krajinek či zátiší. Její velkou láskou však už od střední školy zůstává sklo.

„Nejdříve jsem se chtěla věnovat akademické malbě. Pak jsem si to ale rozmyslela a zaměřila se na sklo. Chtěla jsem totiž umět nějaké řemeslo. No a sklo budu studovat i na vysoké škole. Tedy konkrétně jeho design na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně,“ nechává nahlédnout do svých plánů výtvarnice, která si v dětství pohrávala i s myšlenkou stát se profesionální tanečnicí.

„Dokonce jsem krátce navštěvovala i taneční konzervatoř. Nakonec jsem z ní ale musela odejít. No a právě tehdy jsem se vrhla plně do malování. Tancování jsem úplně vypustila,“ říká Vyhlídalová.

A s jakým cílem nahlíží nadějná umělkyně do budoucnosti? „Zaměřila jsem se na malované vitráže. Chtěla bych učit v nějaké umělecké škole, věnovat se také svojí vlastní tvorbě. Lákalo by mě i restaurování,“ sní s otevřenýma očima nyní již obyvatelka Brumovic.