Osmačtyřicetiletá Miluše a dvacetiletý Pavel strávili léto, podzim a část zimy v lese kousek za břeclavským zimním stadionem. Neviděli jinou možnost, kam jít. „Podobný případ nepamatuji. Problém byl, že dvojice neměla potřebné informace a nevěděla, že se může obrátit na charitu. Zároveň si nechtěli brát nevýhodné půjčky a poté se dostávat z dluhů nebo zvolit kriminální cestu,“ řekl vedoucí azylového domu v Břeclavi Roman Tuček.

Žena pochází z Klášterce nad Ohří, kde žila se synem a manželem. Před pěti lety se s rodinou přestěhovala do Tvrdonic, kde pečovala o nemohoucí tchýni. Po její smrti v roce 2010 však manžel požádal o rozvod a někdejší společný domov musela s potomkem opustit.

Jídlo z kontejneru

Ačkoliv si Miluše našla přítele z Břeclavi, vztah měl jepičí život. Krach nastal zejména kvůli rozhodnutí ženy, která si na popud partnera odmítla vzít na sebe rychlou půjčku. Dvojice se tak ocitla na ulici.

„V lednu 2012 policisté narazili na syna Pavla, který přiznal, že je bez občanského průkazu. Řekl také, jak posledních osm měsíců žili v lese za zimním stadionem v houští, kde si společnými silami vykopali v zemi takzvanou zemljanku. Jídlo hledali v kontejnerech a odpadkových koších,“ uvedla manažerka břeclavské charity Blanka Miličková.

Pomoc jim poskytl policista, který dvojici objevil. Stalo se tak sice ve službě, starost si o ni ale dělal zejména v civilu.

„Případu se ujal jako soukromá osoba. Pomohl jim udělat první krok. Vznikla neoficiální sbírka, do které někteří z kolegů přispěli. Policista si ovšem nepřeje být medializován,“ vzkázala břeclavská policejní mluvčí Kamila Haraštová.

Díky vybraným penězům mohla matka se synem využít kredit k telefonování a zařizovat potřebné věci.

Plán byl jasný. Žena se synem musela z lesa pryč. Zdraví by jim ohrožovaly zejména tuhé mrazy, které v noci klesaly až k minus dvaceti stupňům Celsia.

„Policisté jim zajistili ubytování a poskytli potraviny. Pavlovi pomohli s vyřízením totožnosti a registrací na úřadu práce, kde získali dávky hmotné nouze. Rodina, tak našla v současné době zázemí a bezpečí v době mrazů,“ vyprávěla Miličková.

Hledají úkryt

Matka se synem se přesunula do azylového domu a poté do podnájmu. Pomohly jim k tomu dávky na základní potřeby a doplatek na bydlení. Pavel se dočkal také zaměstnání. „Takový případ je ojedinělý. Jinak je ale v Břeclavi stále spousta lidí, kteří nemají kam jít. I když přežívání v lese není obvyklé, lidé bez domova využívají ve městě každou možnost, kde se mohou ukrýt. Známý je tím například Vranův mlýn,“ řekl Tuček.

Podle Miličkové jsou bezdomovci až ze šedesáti procent lidé, kteří se na ulici dostali bez většího zavinění.

„Jsou však mezi námi naštěstí ještě duchapřítomní lidé, kteří neváhají podat pomocnou ruku i v situaci, kde většina jen znechuceně odvrátí tvář a nebo lhostejně míjí ty, kteří bojují o lidskou důstojnost,“ děkovala nepřímo zachráncům zoufalé dvojice.