Karas stříbřitý je pro rybáře plevelná ryba. Jako taková je těžce prodejná a obchodovatelná jen v omezeném množství ke krmným účelům. Podle rybníkářů se v důsledku snížení obsádky kapra na rybnících v soustavě Lednické rybníky právě karasovi nebývale daří. Je to velký problém, což uznávají i ochránci přírody.

„V Nesytu je obsádka kapra, taky nějaká dravá ryba. Vyskytuje se tu i plevelná ryba – plotice a bohužel i karas stříbřitý,“ vypočítával v pondělí ráno při výlovu rybníka výrobní náměstek společnosti Rybníkářství Pohořelice Roman Osička. Jak dodal, přes loňské letnění Nesytu musel karas zůstat v mokřinách či stoce. Po vytření pak narostl do hrozivých čísel.

„Může se stát, že efekt snižování obsádky kapra se ztrácí a naopak se objevuje mnoho hlaviček druhu, který je nežádoucí. Vyžírací tlak plevelné ryby na přirozenou potravu je daleko vyšší než vyžírací tlak obsádky kapra. To pochopitelně není dobré ani pro ochranu přírody z hlediska zabezpečování potravní základny pro ptáky,“ upozornil Osička. Orgán ochrany přírody by se podle něj měl tímto zabývat, protože, jak říká, není v žádných silách, aby rybníkáři plevelnou rybu zcela zlikvidovali. Nikdo totiž dnes nedovolí použít nějakých drastických metod, třeba trávení, protože by na to doplatili i jiní živočichové. Ochranáři to vidí podobně.

„Ochrana přírody nemá z karasa také radost. Je to invazní druh, který se sem dostal, a využívá dobrých podmínek,“ souhlasí ředitel Správy Chráněné krajinné oblasti Pálava Jiří Matuška. Záleží na diskuzi. „Určitě to budeme zohledňovat při dalších postupech v péči o rezervaci,“ doplnil.

Kormoráni mají raději dravce

Jak říká, schválený plán péče umožňuje rybníkářům nasadit velké množství dravé ryby, která by se pokusila s karasem něco udělat. Možnosti dravců jsou ale omezené. „Stačí, když se na jaře objeví několik málo jedinců karasů, kteří během sezóny narostou geometrickou řadou,“ popsal Matuška. Třeba rybožraví kormoráni však podle rybářů preferují spíše dravé ryby. Pochoutkou jsou pro ně zejména candáti. A kormoránů se prý letos objevilo u Nesytu několik set. Třebaže by i kormoránům chutnal plůdkový karas, tak ohromné množství, jako je v soustavě lednických rybníků, by zkrátka nespořádali.

„Když jsem spočítal kusovou hmotnost z Mlýnského rybníka, bylo to milion pět set padesáti tisíc kusů karasa. V Prostředním bylo asi osm set tisíc kusů. Odhaduji, že v Hlohoveckém, který nebyl lovený, se dostane ještě přes česla plevel z Nesytu. Bude tam asi pět set metráků karasa. Když se to jen ztrojnásobí, za rok to bude patnáct set metráků. To si nedovedu představit,“ poukázal jednatel společnosti APH rybníky Otto Vaďura.

Řešení je podle něj nasnadě. Dát do rybníku vyšší obsádku kapra. „Bude tady dost potravy pro rybožravé ptáky, dost vody a přestane být zanesená od karasa,“ podotkl. Vaďura se zároveň odvolává na to, že se problému dalo předejít. „Říkám už dva roky, že to, co vymysleli v plánu péče, je nanic. Musí to řešit někdo, kdo za to bude zodpovídat. Ne někdo, kdo do toho bude jenom kecat a dávat ruce pryč,“ zdůraznil.