Skupinky tetiček a strýců postávajících na návsi. To proto, aby si pospolu poslechli pár známých lidovek a aby se dozvěděli, co se v jejich obci chystá nového, kdo uzavřel sňatek a čí život vyprchal. Desítky let stejný každodenní scénář odehrávající se pod ampliony místních rozhlasů se pomalu vytrácí. Například v Rakvicích by lidé čekali už dvanáctým rokem na ulici marně. Veřejný rozhlas nahradil bezdrátový.

„Klasický rozhlas byl velice poruchový. Dřív jsme ale neměli jinou možnost, jak obyvatele zpravit o obci. Na veletrhu jsme ale tehdy zahlédli novinku – bezdrátový rozhlas. Rozhodli jsme se zariskovat a vyzkoušet jej i u nás,“ zavzpomínal rakvický starosta Petr Vajbar. Navíc podobný typ hlášení se už tehdy osvědčil v některých obcích v Česku a na Slovensku.

„Nikdo jej lidem nemusel chodit instalovat. Nespornou výhodou bylo i to, že lidé nemuseli vycházet ven a při poslechu je nic nerušilo,“ objasňoval Vajbar. Bezdrátový rozhlas si s nadšením pořídilo asi sto padesát lidí. Protože by se však investice do obou přijímačů nevyplatila, veřejný se rozhodli Rakvičtí zrušit.

„Bezdrátový si lidé pořídili asi za tisícovku. Domluvili jsme se s nimi, že pokud jej budou chtít zrušit, peníze jim vrátíme,“ uvedl starosta a dodal, že před pěti lety dostali nabídku vyzkoušet podávání informací pomocí textových zpráv. Tehdy toho začaly hojně využívat především větší firmy, aby informovaly zaměstnance o změnách.

Zájem o textovky

Že sms zpráv třeba, se osvědčilo i při hromadných krizových hlášeních. „Ukázalo se, že lidé mají o tento způsob získávání informací velký zájem. Dnes už totiž téměř každý nosí v kapse kalhot mobil,“ poukázal Vajbar na důvody zavedení hlášení pomocí textových zpráv. „Zprávu si lidé mohou přečíst, ať jsou kdekoli. A třeba i opakovaně,“ podotkl rakvický starosta.

Službu v obci využívá na pět set osmdesát lidí. Starosta si také pochvaluje možnost výběru, komu zprávu doručit. „Pokud chci informovat pouze zastupitele nebo třeba jen obyvatele některých ulic, můžu se jednoduše omezit jen na určitou skupinu lidí,“ usmíval se Vajbar. Jediné, co mu však přidělává vrásky, jsou měsíční náklady na provoz.

„Rakvické stojí zprovoznění služby jen symbolickou korunu. V nákladech se však pohybujeme mezi patnácti až dvaceti tisíci za měsíc,“ povzdechl si s tím, že v obci přemýšlejí o změně dodavatele. Podle Vajbarova vyjádření navíc nejspíš v budoucnu nahradí zcela jistě textové zprávy internet.

Břeclav se drží

To v Břeclavi se, paradoxně, veřejný rozhlas stále statečně drží. „V Chárvátské Nové Vsi a v Poštorné vyhrává denně. Fungoval tam léta a já nevidím důvod, proč by tomu mělo být jinak,“ sdělil břeclavský starosta Dymo Piškula s tím, že lidé jsou na rozhlas zkrátka zvyklí.

„Do budoucna se jej rušit rozhodně nechystáme. Samozřejmě, pokud doslouží, nebudeme ho znovu modernizovat a ani oživovat,“ upozornil. V takovém případě jej plně nahradí systém textových zpráv, které získávají na oblibě také mezi Břeclavskými. „Esemeskový systém u nás využívá asi deset procent obyvatel. A jejich počet stále stoupá,“ pochvaloval si Piškula.

Textové zprávy vítají také obyvatelé obcí na Břeclavsku. Nutno podotknout, že s nárůstem využívání moderních technologií přichází ruku v ruce také nostalgie po tom starém, tradičním. „Jako student interaktivních médií bych měl být spíše pro nahrazení staršího média novým. Myslím ale, že na vesnicích mají rozhlasy stále své místo. Je to zkrátka jednoduchý, levný a osvědčený způsob, jak dostat aktuální informaci k lidem,“ domníval se Roman Zigo z Bořetic.