Na ní ukázal výsledky letošní sklizně. „Největší meloun má přes dvacet kilogramů. U většiny druhů se však váha pohybuje přibližně na polovině. Některé rostliny zase mají geneticky danou menší hmotnost, ale zase více plodů," vypráví Kozák.
Ten dostal letos poprvé na půdě fakulty příležitost vypěstovat všech sto padesát odrůd, které se mu podařilo nastřádat. „Vždycky jsem melouny pěstoval doma, kde jsem byl limitovaný prostorem. Většinou jsem míval zhruba sto odrůd, padesát jsem musel vynechat. Až letos jsem opravdu vypěstoval všechny. U některých jsem měl až pět sazenic. Pěstoval jsem je na rozloze asi kolem půl hektaru," přiznává student.
Tak jako u všech sadařů, i u Kozáka mělo vliv na výslednou úrodu letošní mimořádně teplé počasí. „U některých odrůd mohly být větší výnosy, rostlina mohla udělat více plodů. Na druhou stranu při větším vlhku se daří různým chorobám. Ty se hodně rozvíjejí, právě když prší. Nějakou vodu navíc melouny dostaly kapénkovou závlahou," vysvětluje.
Nejenom červené
S výsevem melounů Kozák začal roubováním na začátku dubna. „Naroubované rostliny mají až dvojnásobné výnosy," zdůrazňuje student.
Vysazovat je začal s kolegy v polovině května. Rané odrůdy pak sklízeli na začátku srpna, pozdější i v polovině září. Rozdíl mezi odrůdami je kromě velikosti plodů také v barvě slupky a dužiny. „Jsou červené, žluté, oranžové i bílé," přidává Kozák.
Melounům se věnuje od roku 2006. Od té doby získal odrůdy z celého světa. „Postupně objednávám další. Nejdříve jsem měl všechny české odrůdy, co se daly sehnat. Nejvíce jich mám z Ruska a z Ameriky, ale mám i semena z Asie a Evropy. Americké odrůdy bývají méně chutné, ale zase mají větší výnosy. Naopak asijské odrůdy jsou chutnější, ovšem plody mají menší," popisuje fanoušek melounů své zkušenosti.
MICHAL HRABAL
