„Zdravotně postižené zaměstnávám už tři roky. Máme dobrý pocit z toho, že to funguje. Stát nám ale teď hází klacky pod nohy,“ konstatoval Martin Křižák.

Zájem postižených o práci je přitom veliký. „Problémy s nezájmem nemáme. Chováme se k lidem slušně, a proto ani nikdo z práce neodchází. Vysoký plat jim však nabídnout nemůžeme,“ řekl zástupce firmy Sansimon Luboš Kohl.

Sansimon má pobočky ve Znojmě, Rajhradě a Brně a dohromady zaměstnává asi stovku zdravotně postižených.

Reformou podle něj přišli o téměř třetinu příspěvků. „Lidé u nás nemají tak vysoký plat jako dřív. Na druhou stranu nepracují tak efektivně jako zdraví lidé,“ dodal Kohl.

Takoví lidé mají obvykle v práci různé úlevy. „Máme tady například šikovného údržbáře. Pracuje hlavně s jemnou elektronikou. Když ale vidím, že mu třeba není dobře, může jít domů. Pracovní dobu má volnější,“ uvedl Křižák.

Například chráněná dílna ve Znojmě má pětadevadesát procent zaměstnanců s nějakým handicapem. „Záleží na potřebách každého člověka, ale máme tady rozmanité práce. Ve Znojmě vyrábí zdravotně postižení lidé svíčky, proutěné zboží, hračky v šicí dílně nebo ornamenty v tiskařské dílně,“ vypočetl Kohl. V Rajhradu vaří jídlo pro hospice a charitativní zařízení. „Naše firma je totiž dceřinou společností diecézní charity, takže většina našich činností je charitativního charakteru,“ dodal.

Místa pro handicapované nabízí i další firmy: například brněnská Drutěva, prodejna zdravotních potřeb U Svatého Jakuba nebo Kuchyně a jídelna Rajhrad.

I když se zdá, že je v kraji pro zdravotně postižené pracovních míst spousta, handicapovaných bez práce zde žije více než osm tisíc. „Jen v Brně evidujeme přes dva tisíce uchazečů se zdravotním postižením, což je skoro pětina z celkového počtu lidí bez práce,“ podotkla Ivana Ondráková z trhu práce Úřadu práce Brno-město.

Státní příspěvky dostanou jen firmy, které zaměstnávají víc něž polovinu lidí s nějakým zdravotním omezením. „Těmto zaměstnavatelům jsme letos zatím na příspěvcích vyplatili přes osmadevadesát milionů korun,“ dodala Ondráková.

Grafika
Šárka Mikulková z Centra sociální rehabilitace Ligy za práva vozíčkářů říká: Největší zájem mají počítačové firmy
Brno/ Lidé se zdravotním postižením patří spolu s matkami malých dětí k dlouhodobě nezaměstnaným. Pokud ale využijí rekvalifikačních kurzů nebo studia, mohou prý najít práci stejně jako zdraví lidé. Podle Šárky Mikulkové z Ligy za práva vozíčkářů totiž zdravotní omezení není problém.

Je těžké pro zdravotně postižené najít na jižní Moravě zaměstnání? V čem bývá největší problém?
Pro zaměstnavatele, který hledá nového zaměstnance je nejpodstatnější, zda splňuje jeho požadavky na vzdělání, kvalifikaci, pracovní zkušenosti a další dovednosti. Že jde o člověka se zdravotním postižením, není ve většině případů rozhodující.

Jak se na zaměstnanosti zdravotně postižených projevila reforma financí?

Po reformě je příspěvek maximálně devět tisíc měsíčně a je vázán na skutečně vynaložené mzdové náklady na zaměstnance se zdravotním postižením. Část firem zřejmě proto přistoupila k hromadnému propouštění.

Nemáte pocit, že před reformou zaměstnávaly firmy handicapované často jen proto, že to pro ně bylo výhodné?
Reforma se dotkla pouze firem, které zaměstnávaly více než polovinu osob se zdravotním postižením a využívaly příspěvek na jejich zaměstnávání. Nejčastěji se jednalo o firmy, které zaměstnávaly pracovníky s těžším zdravotním postižením a získávaly tak příspěvek ve výši 12 959 korun měsíčně na každého zaměstnance. Firmy využívaly možnost snížení minimální mzdy na čtyři tisíce. Více než sedm tisíc jim potom zbylo.

Přišli nějací vaši klienti o práci? Jak jim ve firmách výpověď zdůvodnili?
Podle našich informací jen v některých případech. Pokud například souhlasili s tím, že si podle nové pracovní smlouvy za část výplaty koupí výrobky firmy, tak mohli zůstat.

V jakých oborech najdou zdravotně postižení nejčastěji zaměstnání. Které firmy je naopak nejčastěji vyhledávají?
Záleží na individuálních schopnostech každého člověka s postižením. Naši klienti pracují na pozicích od pomocných dělníků, administrativních pracovníků až po právníky. Největší zájem mají firmy z oblasti počítačů a informačních technologií.

Jakou šanci najít zaměstnání mají třeba handicapovaní obyvatelé v menších městech?
V malých městech je obecně menší nabídka volných pracovních míst. A to se týká lidí se zdravotním postižením i bez něj. (bar)