Je nejcennější oblastí, co se druhové pestrosti rostlin a živočichů týče. Názory na to, jak chránit unikátní krajinu stoletých dubů či Moravskou Amazonii, jak se území na soutoku řek Moravy a Dyje přezdívá, se však různí. Naposledy narazilo i chystané vyhlášení národní přírodní rezervace ve formě maloplošných zvláště chráněných území.

Postavili se proti němu totiž jak Lesy České republiky, tak i vedení Lanžhota. „Považujeme za sporný navrhovaný rozsah národní přírodní rezervace coby maloplošného zvláště chráněného území. Aktuální největší maloplošné zvláště chráněné území se rozkládá na šesti stech hektarech, ale v případě Národní přírodní rezervace Lanžhotské pralesy a Národní přírodní památky Soutok jde o téměř čtyři tisíce hektarů. To tedy rozhodně malá plocha není, takže kategorie neodpovídá ploše. Navíc nám chybí průkazné stanovisko ministerstva životního prostředí, že vyhlášení rezervace povede ke zlepšení stavu oblasti, a ne naopak, tedy k postupné degradaci,“ uvedla mluvčí Lesů České republiky Eva Jouklová.

Zmínila, že současný stav území je výsledkem dlouhodobého lesnického hospodaření. „Vzhledem k tomu, že jsme ale s Agenturou ochrany přírody a krajiny uzavřeli dohodu o hospodářském postupu na tomto území, vnímáme záměr vyhlášení národní přírodní rezervace jako nadbytečný," poznamenala Jouklová.

Podle vedení lanžhotské radnice jde o polovičaté náhradní řešení, kterému chce svým nesouhlasem zabránit. „Naše město patří mezi zastánce ochrany přírody! Ovšem jsme pro reálný a hlavně funkční model. Navrhovaný způsob totiž neřeší ochranu přírody a problematiku našeho lužního lesa komplexně,“ zdůvodnil starosta města Ladislav Straka.

Jak podotkl, v návrzích na vyhlášení maloplošných zvláště chráněných území postrádá zdůvodnění a vysvětlení dopadů na obyvatele i samosprávu. „Opět se jedná o nás, bez nás podobně, jako tomu bylo při vyhlašování Natura 2000. Bavíme se tady o rozsáhlém území, které zabírá téměř tři čtvrtiny našeho katastru!“ řekl Straka.

Nové nařízení vlády

Vyzdvihl, že město Lanžhot bude vždy podporovat všechny připravené a odůvodněné projekty na podporu ochrany přírody a krajiny, které budou v souladu s právními předpisy. „Pokud by tomu tak bylo dosud, město by v podstatě nemělo důvod se odvolávat," doplnil starosta.

Ministerstvo životního prostředí, které způsob ochrany navrhlo, nyní podle mluvčí Dominiky Pospíšilové zaměstnává správní řízení o vypořádání obdržených námitek. „Po jejich ukončení budou obě území geodeticky zaměřena, a následně standardně postoupíme návrh vyhlášek obou území k posouzení Legislativní radě vlády," informovala o postupu mluvčí.

Neopomněla také zdůraznit, že ze zvažovaných možných kategorií ochrany zdejší přírody by bylo nejvhodnější variantou vyhlášení chráněné krajinné oblasti. „S čímž dlouhodobě nesouhlasí některé místní samosprávy, Lesy České republiky a ministerstvo zemědělství. S ohledem na nezbytnost zajištění adekvátní ochrany evropsky významných lokalit Soutok – Podluží a Niva Dyje bylo proto vydáno nové nařízení vlády o stanovení národního seznamu evropsky významných lokalit, které formu ochrany obou evropsky významných lokalit změnilo z kategorie chráněné krajinné oblasti na soustavu čtyř maloplošných zvláště chráněných území doplněných o uplatněnou takzvanou základní ochranu na zbytku území evropsky významných lokalit. Proces vyhlašování dvou těchto území v současnosti probíhá. Nicméně naše snaha o vyhlášení chráněné krajinné oblasti v této přírodně cenné lokalitě nadále trvá," sdělila Pospíšilová.

Podle ochranářů i ekologů je vyhlášení maloplošných zvláště chráněných území jedinou možnou alternativou v návaznosti na to, že ke vzniku chráněné krajinné oblasti nakonec nedošlo. „Opravdu tomu tak je, přestože se domníváme, že vhodnějším způsobem ochrany by bylo právě vyhlášení chráněné krajinné oblasti. S tímto však z různých důvodů dlouhodobě nesouhlasí dotčené obce," odpověděl na otázku Deníku Rovnost ředitel jihomoravského regionálního pracoviště Agentury ochrany přírody a krajiny Stanislav Koukal.

Musí jednat

Stejně hovořil i ekolog Filip Šálek. „Zřízení několika maloplošek je poslední alternativou, jak toto cenné území zachránit. Vědecká obec, akademici, entomologové a další dlouhodobě upozorňují na špatné lesní hospodaření z hlediska biodiverzity. Kromě toho obavy lidí o to, že je vyhlášení rezervace jakkoli omezí kupříkladu při vstupu, jsou zcela liché," ubezpečil Šálek.

Systém maloplošných zvláště chráněných území má pokrýt zhruba polovinu Moravské Amazonie. „Hospodařit by se zde nemělo jen ekonomicky zaměřeným způsobem, ale měla by se zde zohledňovat i mimoprodukční funkce území. Je třeba si uvědomit, že zde na soutoku přežívá množství druhů rostlin a živočichů, které ve zbytku republiky kvůli modernímu způsobu lesnictví již vymizely. Je třeba se smířit s tím, že to zde může vypadat stejně, pokud nebudeme jednat," upozornil Koukal.

Podotkl také, že v případě vyhlášení národní přírodní rezervace budou mít ochranáři v péči o oblast k dispozici více prostředků. „Když zde nejsou maloplošky, aktivní zásahy se nám dělají hůře. V chráněných krajinných oblastech či národních přírodních rezervací můžeme poskytovat peněz více, můžeme využívat různých dotačních programů a podobně. I toto je třeba vzít v potaz," nechal se slyšet ředitel Koukal.

Vedení Lanžhota věří, že díky námitkám a nesouhlasu se způsob ochrany oblasti znovu otevře. „Z pohledu samosprávy je navýsost nutné, aby toto tak důležité téma bylo diskutováno, projednáváno, aby probíhala osvěta, konaly se debaty a podobně. Cílem by mělo být přiblížit specifičnost ochrany přírody v lokalitě kolem Soutoku tak, aby se s tím mohli ztotožnit všichni, kdo tady žijí. Jelikož nedošlo na širokou diskuzi nebo nějakou účinnou formu osvěty ze strany kompetentních orgánů, objevují se často rozporuplné reakce. Od odmítání jakéhokoliv vyhlašování, které lidé chápou jako další omezení, až po petiční akce za záchranu Moravské Amazonie. Víte, Lanžhotčané považují lesy na Soutoku za něco, co je nám blízké. Díky historické zkušenosti jakékoliv omezení vnímáme negativně. Nejprve to byli Lichtenštejni, pak tu bylo omezení v podobě pohraničního pásma, a nyní z důvodu vyššího stupně ochrany. Ale jak říkám – chybí dostatečná komunikace a osvěta ze strany kompetentních orgánů," zopakoval Straka.