„Vinařů přijde hodně. Na recesi se nechystáme. Přece jen před Vánocemi panuje rozjímací nálada. Večer nechceme ničím rušit," vypráví Václav Petrásek, jenž se v kravihorské republice pyšní titulem čestný prezident na furt.

Bořetičtí se sejdou pod vánočním stromem stojícím u „sóla" poblíž kulturního domu. „Zazpíváme koledy podle scénáře, který máme z redakce Deníku. Kravihorci zajistí svařené víno, děti se dočkají zase teplého čaje. Vánoční strom máme připravený už od listopadu, vždycky ho daruje někdo z obyvatel. Letos jsme dostali dokonce dvě nabídky, takže máme vystaráno i na příští rok," pochvaluje si Petrásek.

Kromě odzpívání pěti „povinných" koled se Bořetičtí snaží o vznik menší společenské události, při níž se setkají se sousedy. „Děti si mohou přinést lucerničky, prskavky nebo jiná světla. Zpívat budeme i dále. Celé to visí na našem mužáckém sboru Svodničan. Ostatní se k němu se svým zpěvem přidávají," líčí Petrásek.

Akci Česko zpívá koledy sledoval už předloni, kdy se zapojili lidé v okolních městech a obcích. Nápad ho zaujal. „Je hezké, když se v jeden okamžik zpívají stejné koledy na různých místech," přikyvuje muž.

Očekává, že se u kulturního domu sejde početný zástup více či méně zdatných zpěváků. Současně ví, že schopnosti tohoto druhu nejsou pro předvánoční akci podstatné. Stěžejní je nálada. „Loni nás bylo dvě stě, což už je hodně. Upřímně jsme nic takového nečekali, protože jsme se zapojili poprvé. Nevěděli jsme, jak to lidé u nás vezmou," vzpomíná Petrásek.

Značnému počtu účastníků šli v obci naproti. Událost berou za svou, díky tomu se věnovali například propagaci ve škole. Žáci pak ke stromu vzali rodiče i prarodiče. Něco podobného Petrásek očekává i letos. „Vytvoříme příjemnou atmosféru," věří.

Když přijde řeč na jeho nejoblíbenější koledu, zazní Tichá noc. Bořetičan k ní má vztah už od dětství. „Hrál jsem ji jako malý kluk, který se učí na trumpetu. S maminkou jsem chodil po obci a hrál Tichou noc. U stromu se k tomu tedy tak trochu vrátím ve vzpomínkách," připouští Petrásek.