„V naší evidenci máme neustále volná místa pro řemesla všeho druhu, jak pro stavební obory, tak například i strojní. Hledáme zámečníky, obráběče, frézaře i nástrojaře. Nejsou ale ani tesaři, zedníci, klempíři nebo elektrikáři. Tito lidé jsou dlouhodobě nedostatkovým zbožím,“ konstatoval ředitel břeclavského úřadu práce Lubomír Marko.

Podle jeho zkušeností je poptávka po většině učňovských oborů tak vysoká, že každý, kdo o takovou práci přijde, si nové místo najde bez problémů sám. „Těchto lidí je vážně poskrovnu. Pokud zůstanou bez zaměstnání, nepotřebují úřad práce. Poradí si sami, protože je po nich neustálá sháňka,“ potvrdil Marko. Jak dodal, naděje na rychlé řešení nepříznivého trendu prakticky neexistuje. Na učňovské obory se totiž stále hlásí málo zájemců. Navíc většinou až tehdy, když se nedostanou na gymnázium nebo na střední školu.

„Bohužel si myslím, že vina je do značné míry i na straně rodičů. Neinformovaní o současných podmínkách na trhu práce jsou totiž nejen vycházející školáci. Z diskuzí vím, že zájem o učňovské obory neprojevují ani rodiče, kteří by mohli svým dětem v mnoha případech ukázat cestu,“ vyjádřil se ředitel úřadu práce.

Jedním z důvodů je, že řemesla se za posledních deset let ve společnosti nepochopitelně zprofanovala. „Každý chce dnes maturitu a myslí si, že se pak bez většího úsilí uživí. To ale není vůbec pravda. Ke všemu nyní vychází ze škol slabé ročníky, takže na učňovské obory chodí stále méně dětí,“ pokračoval.

Řešením podle něj nejsou ani rekvalifikace nezaměstnaných, kteří nemohou ve svém oboru najít uplatnění. „Rekvalifikace samozřejmě nabízíme, a to dost vehementně, ale většinou neúspěšně. Máme s tím špatné zklušenosti, o učňovské obory prostě není zájem, i když výdělky už jsou dnes někde jinde. Je to problém,“ zopakoval Marko. Další těžkosti se pro mnohé firmy rýsují v souvislosti s ekonomickým vzestupem Slovenska. „Je to tak, slovenská ekonomika jde nahoru a v příhraničí je to znát. Kvalifikované síly přestávají na Moravu i dojíždět a zůstávají doma. O to víc sílí tlak na dovoz zaměstnanců ze zemí mimo Evropskou unii,“ potvrdil důležitost pracovníků z Východu.

„Nedostatek řemeslníků je dlouhodobá záležitost. Pokud se celý systém nezmění ve smyslu podpory řemesel, nevidím nějaké rychlé řešení,“ uzavřel odborník na práci.

Jednatel firmy Mauting Jan Sítek přiznává problémy s vyučenými. Říká: Chybí nám svářeči a elektrikáři

S nedostatkem vyučených lidí se potýká také valtický Mauting. Firma, která se specializuje na stroje a zařízení pro masný průmysl, například nerezové udírny, potřebuje hlavně svářeče a elektrikáře. Podle jednatele pro výrobu Jana Sítka více než polovina ze sto čtyřiceti zaměstnanců pracuje na dílně.

Které profese nyní marně sháníte?

Hlavně svářeče nerezu, těch je permanentní nedostatek. Pokud není vyhnutí, přijmeme i člověka, který není z oboru a naučíme ho to. Také elektrikářů je málo. Ale nejde jen o učňovské obory. Sehnat strojního konstruktéra, to je dnes vskutku nadlidský úkol.

A co zámečníci?

Zámečníků je nyní alespoň v naší firmě dostatek. Stav, který jsme potřebovali zaplnit, jsme také zaplnili.

Jací pracovníci učňovská místa obsazují? A kde je sháníte?

Kde se dá. Na podzim jsme poptávali i vietnamské pracovníky, dokonce i pracovní víza jsme jim vyřídili, ale nakonec jsme to zatrhli. Volná místa jsme obsadili lidmi z okolí. Část tvořili absolventi, zbytek lidé s praxí.

Máte i pracovníky ze Slovenska?

Ne, jenom dva Ukrajince. Ale ti už jsou u nás více než deset let. Cizince nevyhledáváme, ovšem pokud bychom nedostatek lidí nebyli schopní řešit jinak, je to jediná cesta.

Na co nové lidi z nedostatkových profesí lákáte?

Hlavně na plat, to je jedna z nejdůležitějších věcí. A také na dobré pracovní podmínky, ty rovněž rozhodují.

Snažíte se podchytit také čerstvé absolventy?

Jistě, učni z břeclavského učiliště k nám chodí na praxi. Už dva roky. Během druhého a třetího ročníku se ve firmě vystřídá pět až šest učňů. Tento systém se nám osvědčuje, někteří u nás zůstávají i po škole. Je to dobrá cesta. Díky ní mnozí absolventi zůstanouu oboru, kterému se vyučí.

Proč je podle vás o učňovské obory nyní tak malý zájem?

Těžko říct. Problém je podle mého názoru v systému školství. Dnes je největším lákadlem, když jsou v názvu oboru slova jako podnikatelské nebo počítačové, to je zaklínadlo. Že se pak mnozí absolventi těžko uplatní v praxi, to už nikoho nezajímá. Česká republika byla vždy strojírenskou velmocí. Dnes se však na obory určené pro zámečníky nebo soustružníky nikdo moc nehrne.

Řemesla upadají, přestože stále nesou.