„Lidé si myslí, že archeolog jenom běhá po poli s motyčkou a štětečkem. Ale velmi zajímavé objevy učiníme až během výzkumu. Když měsíc kopeme, tak nasbíráme materiály ke zkoumání na celé měsíce,“ popsal svou práci profesor archeologie Jiří Svoboda, který se zabývá vykopávkami právě ve Věstonicích a Pavlově.
Po objevení putují předměty do laboratoří ke zkoumání různými metodami. „Část se provádí tady, něco v Brně. Zrovna teď máme některé předměty na mikroskopických prověřeních,“ řekl archeolog.
Mezi nejnovější objevy u Dolních Věstonic patří ohniště nalezené minulý rok. „Jedná se o ohniště obklopené jamkami s mamutími kostmi. Kolem jsme našli ještě další předměty. Staré je asi dvacet sedm tisíc let,“ odhadoval Svoboda.
Archeologický výzkum zahájil ve Věstonicích profesor Karel Absolon ve dvacátých letech minulého století. Objevil zde sídliště lovců mamutů ze starší doby kamenné a světově proslulou Věstonickou venuši. Plastika kypré ženy uhnětená z drcené mamutoviny, hlíny a tuku je jedenáct centimetrů vysoká. Její stáří odborníci odhadují na pětadvacet tisíc let. Jedinečnost sošky spočívá v tom, že je jedním z prvních dokladů pravěké keramiky.
„Dolní Věstonice byly nedávno jmenovány národní kulturní památkou. Archeologické naleziště zasahuje ale i do Pavlova. O jeho jmenování za národní památku stále usilujeme,“ uvedl Svoboda.
Zdeňka Savarová
