Podle odborníků je podstatné, aby pasoucí se zvířata nebyla aktuálně odčervována. „Odčervovací prostředky jsou pro koprofágní brouky, lidově zvané hovniválové, jedovaté,“ zmínil Dedek.

Proto se na Pálavě aktuálně pasou pouze zvířata odčervovaná šetrněji a pouze po uplynutí takzvané ochranné lhůty. „Už na to dbáme, situace byla jednu dobu opravdu špatná. Lejnožrouti jsou citlivější než ostatní druhy,“ podotkl Dedek.

Samci hovniválů jsou často vybaveni nejrůznějšími výrůstky, rohy či hrboly. „Funkce je podobná jako u paroží jelenů. Jedná se o signál jak pro samičku, tak i pro ostatní samečky, soky v lásce,“ přiblížil Dedek.

Ilustrační foto.
Kolony zůstanou. Most přes Žabovřeskou stavaři nechali zavřený

Čím má větší rohy, tím kvalitnější sameček. „Soupeři si svou výbavu vzájemně porovnají a ten zjevně hůře vyzbrojený obvykle z boje vycouvá. Pokud přeměřování skončí plichtou, může nastat souboj, při němž se pomocí rohů a výrůstků vzájemně přetlačují,“ popsal Dedek.

Hospodářská zvířata, která se na Pálavě pasou, pomáhají udržování stepní oblasti a růstu vzácných rostlin. Konkrétně třeba katránu tatarskému nebo pelyňku Pančičovu.

Aktuálně se na Pálavě pasou na třech místech ovce, v jedné lokalitě kozy, na třech místech koně a na jednom poníci. „Kozy jsou na Mušlově, na Kočičím kameni a Tabulové. Na Děvíně se pasou ovce, na Tabulové jsou také koně a poníci,“ zmínil vedoucí Správy chráněné krajinné oblasti Pálava Jiří Kmet.

Správa pastvu zvířat hradí. Plocha, kde se krmí, se po čase mění. „Záleží zejména na stavu travního porostu,“ poznamenal vedoucí Kmet.