Novokřtěnci vozili v průběhu šestnáctého století odpad ze dvora, domácností a dílen k tehdejšímu rybníku v Pouzdřanech. Vytvářeli z něj hráz. O stovky let později se na místo, kde je dnes pole, vydal archeolog ze Strážnice Jiří Pajer. Poprvé lokalitu prozkoumal před deseti lety. Když se tam vrátil letos v červenci a srpnu, pomáhali mu s průzkumem dva mladí nadšenci. Našli spoustu předmětů, které novokřtěnci vyhazovali. Dnes jsou pokladem pro muzea.

„Vyvážely se tam vrstvy dvacet až třicet centimetrů silné, v nich je obsažena keramika jejich i domácí výroby. Novokřtěnci totiž používali i domácí soudobé předměty. V Pouzdřanech jsme našli různé hrnčířské nádoby, které se používaly při vaření. Některé větší kousky hrnčířského nádobí se daly slepit dohromady, protože je novokřtěnci rozdrtili na místě,“ popsal nálezy zkušený archeolog.

Kromě toho pole skrývalo i bíle polévanou a barevně malovanou keramiku, takzvanou fajáns. Právě ta je nejvzácnějším nálezem Pajera a jeho dvou pomocníků. „Tehdy to bylo drahé zboží a dělalo se jen pro šlechtické prostředí, tedy hrady a zámky,“ vysvětlil odborník.

Jednu z nalezených fajánsí zdobí dokonce německý nápis. „Novokřtěnci si psali mravoučné nápisy, protože byli silně nábožensky založení,“ dodal.

Dva Pajerovi asistenti měli ze všech objevů obrovskou radost. Šestnáctiletý Marek Bartl se o historické nálezy zajímá od svých deseti let. „Baví mě historie. Rád poznávám, jak to tehdy všechno fungovalo,“ svěřil se chlapec, který by se rád stal profesionálním archeologem.

Restaurátor Pavel Klimeš, za jehož renesančním domem naleziště novokřtěnské keramiky leží, považuje za čest, že může být v bezprostřední blízkosti výrobců takto kvalitní keramiky. „Nestává se to každému. Je to věc, která si zaslouží pozornost,“ uvedl Klimeš.

Do svého muzea Na Hradě, které v domě provozuje, patrně získá některé z nalezených hrnčířských prací. Jak říká, fajáns si nechce vzít na triko. „To jsou cenné záležitosti vhodné spíš do větších muzeí,“ vysvětlil. Novokřtěnecká keramika z přelomu šestnáctého a sedmnáctého století je podle něj svou řemeslnou dokonalostí unikátní.

A kdo vůbec byli autoři těchto skvostů? Novokřtěncům se lidové říkalo také habáni, ale tento výraz vznikl až na Slovenku. Byla to náboženská sekta, která měla zvláštní vyznání.

Jednalo se o odnož protestantství. Pocházeli původně ze Švýcarska a jižního Německa. Odtud byli vyhnáni. Poprvé se objevili roku 1526 v Mikulově. Na konci šestnáctého století měli u nás šestapadesát sídel.

Po Bílé hoře se museli všichni nekatolíci vystěhovat. Novokřtěnci také, protože byli solí v očích katolickým představitelům. Do šesti týdnů se vystěhovali na západní Slovensko.