Pokud se Rusové opět rozhodnout uzavřít kohoutek s plynem, Břeclavané se nemusí ničeho obávat. Ve Staré Břeclavi totiž v úterý začala Česká naftařská společnost testovat rozsah nového vrtu zemního plynu.

„Pokud bude ložisko plynu dostatečně velké, napojíme se na síť Jihomoravské plynárenské a budeme dodávat plyn přímo k odběratelům,“ uvedl ředitel České naftařské společnosti Zdeněk Svoboda. Podle jeho slov by proto Břeclav případný výpadek plynu neměl nijak ohrozit. „Rozhodně by se lidé neměli důvod strachovat, ložisko by město stačilo zásobit,“ dodal Svoboda.

Naftaři na ložisko plynu narazili v hloubce necelé dva kilometry pod polem mezi sídlištěm U Jánského dvora a železniční dráhou. Lidé se ale podle Svobody nemají čeho obávat. „Čerpací zkouška je naprosto bezpečná. Pouze z komínku, který vede z vrtu, šlehá velký plamen, protože hořlavý plyn se nesmí uvolňovat do ovzduší,“ ujišťoval ředitel naftařů.

Čerpací zkouška začala v úterý po poledni a potrvá až do soboty. Lidé bydlící poblíž vrtu by si mohli stěžovat snad pouze na hluk, který plyn při spalování nepřetržitě vydává. „Docela jsem se lekla, když jsem uviděla ten obrovský plamen, který z hořáku vyšlehl. Moc nevím, o co jde, ale slyšela jsem, že tady snad zkoušejí, jestli je tu zemní plyn. Jen aby se k tomu nedostal někdo, kdo by toho mohl zneužít,“ obává se Kristýna Rusková ze Staré Břeclavi.

Jak však ubezpečil ředitel České naftařské společnosti Zdeněk Svoboda, nikdo nepovolaný se do areálu nemá šanci dostat. „Čtyřiadvacet hodin denně tady budou pracovníci Moravských naftových dolů, které jsme si na průzkum vrtu najali. Navíc máme ložisko ohrazené,“ sdělil Svoboda.

V případě, že naftaři zjistí, že rozsah ložiska je dostatečný, musejí podle množství vytěženého plynu odvádět peníze báňskému úřadu. Ten pak sedmdesát pět procent z nich posílá břeclavské radnici. Do městské kasy by tak mohlo z nového vrtu „přistát“ i několik milionů korun ročně.

„Není to první vrt v Břeclavi. Je jich tady už sedm nebo osm,“ řekl starosta Břeclavi Dymo Piškula. „Dva z nich jsou bohaté na ropu a zemní plyn, takže už dnes z nich máme příjmy asi deset milionů korun ročně,“ potvrdil.

Vedení města vědělo o možnosti získat nemalé peníze z těžby už v roce 2002, kdy se v Břeclavi s vrty teprve začínalo. „Tehdy byla spousta lidí proti, protože se báli. Museli jsme jim vysvětlit, že těžba není nic hrozného, a když vrt přestane sloužit, naftaři ho musejí dát do původního stavu,“ řekl Piškula. Jak dodal, větší nebezpečí skýtají staré ruské vrty v oboře Soutok, které jsou jen zalité betonem.

Kdyby začal i nový vrt naplno produkovat zemní plyn, město by mohlo podle slov Piškuly z těžby „vytěžit“ až dvacet milionů korun ročně, které by obohatily rozpočet města.