„Téměř všichni jsou sympatizanty nějaké jiné strany. V komisi pak sedí jako jejich zástupci. Proto se tam střetávají různé politické názory," vysvětluje členka komise ve Staré Břeclavi. Nad správným průběhem voleb bude dohlížet počtvrté.

„Nepamatuji si na nějaké výrazné zážitky z minulých volebních období konkrétně u nás, ale vím, že na jiných okrscích v Břeclavi vytahovali v sobotu z urny třeba občanky nebo obrázek Rumcajse," směje se mladá žena.

Prošlé doklady

Ve Staré Břeclavi lidé občanský průkaz do uren nevhazovali. Někteří ale chtěli odvolit s dokladem prošlým. „Když se to stalo brzy v pátek, tak jsme je odkázali na městský úřad, aby si tam vyřídili náhradní. Pokud ale s prošlou občanku přišli v sobotu, měli smůlu," říká Pafkovičová. Zato voličské průkazy jsou podle jejích slov naprosto ojedinělé.

„Vzpomínám jen na jeden případ. To nám dojel autobus plný lidí, kteří zrovna cestovali na nějaký zájezd. Vyběhli, rychle u nás odvolili a pokračovali dál," popisuje Pafkovičová. Mimo volební místnost je studentkou Brněnského učení technického.

S urnou se chodí také málo. Alespoň podle toho, co zažila. „Lidé odvolí, ale někteří se ještě ptají, jestli bychom třeba nemohli dojít za jejich babičkou, protože ona k nám nemůže. A volit chce. Když jsem na tyto návštěvy jednou chodila, byli jsme jen u pěti lidí," vzpomíná žena.

V pátek po desáté večer, když členové odchází, nechají rozsvícená světla, zapečetí urnu i místnost. Přes den mají povolenou dvouhodinovou přestávku. Tu ale Pafkovičová nevyužívá. Voleb si užívá. „O pauze můžeme jít, kam chceme, ale já většinou zůstávám. Jsem tam ráda," netají se břeclavská rodačka. Dva dny končí několikerým počítáním hlasů.

„Kontrolujeme se se sousedem. Výsledky vložíme do počítače, vytiskneme, podepíšeme se a předseda s nimi jede na městský úřad. Pak dojede zpátky a řekne nám, že je vše v pořádku a my odcházíme domů," shrnuje Pafkovičová.

Při senátních volbách bylo počítání rychlé. „Ve druhém kole byli už jen dva kandidáti. Ale letos to bude nadlouho," předpokládá členka komise.

ADÉLA JELÍNKOVÁ