Ivana Stohanzlová z Břeclavi se stejně jako mnoho dalších chystá do nedalekého Mikulova, kde se o druhém zářijovém víkendu uskuteční jubilejní sedmdesátý ročník Pálavského vinobraní. A stejně veselo bude ještě o týden později, kdy vinobraním ožije také Znojmo. Obě jihomoravská města přitáhnou davy návštěvníků z celé České republiky i zahraničí. Ti si užijí pestré kulturně-společenské programy a utratí až desítky milionů korun.

Vinař a podnikatel v cestovním ruchu Petr Marcinčák připomněl, že první miliony „protečou“ už jen za vstupné. „Na to ještě navazují další věci jako třeba ubytování. Suma pak řádově roste. Jen na Mikulovsku jsou rok dopředu vyprodané všechny hotely a penziony,“ sdělil Marcinčák.

DO AQUALANDU

V Mikulově akce obsadí téměř celé město. Stěžejní program se uskuteční na historickém Náměstí, v modernizovaném amfiteátru, na zámku i v řadě vedlejších ulic. „Každý rok chceme přijít také s něčím novým. Letos jsme se dohodli s Aqualandem Moravia, že každá vstupenka na vinobraní slouží zároveň jako poukaz jedna plus jedna do akvaparku. Návštěvníci tak mohou spojit vinobraní s relaxací ve vodním ráji,“ uvedl ředitel pořadatelské městské společnosti Mikulovská rozvojová David Gerneš. Výlet do Aqualandu je možné zvládnout až do patnáctého listopadu.

Nejde o jedinou novinku. Organizátoři nejen kreativním lidem nabízí například takzvanou artovou stěnu, kterou bude možné najít na zámku. Podílet se na tvorbě výsledných tří velkoformátových obrazů může každý, kdo v sobotu dorazí na východní terasu. Změny se dočká rovněž tradiční nedělní výšlap na Svatý kopeček. Zájemci si užijí oživlou křížovou cestu, o což se postarají studenti z Akademie múzických umění.

A co návštěvníky čeká ve sklenicích? Především víno a burčák. Someliér Marek Babisz z Národního vinařského centra tvrdí, že hrozny letos dozrávají dříve, což se na kvalitě burčáku příznivě projeví. Současně však upozornil, že velmi záleží na umu vinařů. „Někteří sklízejí už nyní, surovinu mají ale dobrou,“ nalákal Babisz k ochutnávkám.

Návštěvníci obou vinobraní si pochutnají na řadě vzorků vín pocházejících z předchozích dvou let. Someliér je přesvědčený, že jejich výběrem se lidé nespletou. „Šlo o velmi dobré ročníky. Nedávno se uskutečnila jednotlivá podoblastní kola Národní soutěže vín. Že bych tam pil vyloženě špatné víno, se říct nedá,“ reagoval Babisz.

Turisté přes léto s oblibou navštěvují Břeclavsko a hlavně Mikulov. Kvůli tamním památkám i vínu.
Turistů je u nás jak ve Stodolní, stěžují si někteří obyvatelé vinařských obcí

Zatímco pro většinu návštěvníků je vinobraní hlavně tradiční veselicí konanou na přelomu léta a podzimu, pro vinaře jde především o několikatýdenní náročnou práci. „První burčák začneme nabízet úvodní zářijový den. Hrozny právě začínáme sbírat, zatím hlavně v našich vinicích na Hustopečsku,“ řekl šéf šatovského Znovínu Pavel Vajčner.

Letošní úroda bude podle jeho odhadu spíše průměrná. Část vinic totiž poškodily jarní mrazy. „V některých lokalitách se promítl také nedostatek deště. Tam, kde pršelo, bývají hrozny krásné. V místech, kde bylo naopak sucho, bude úroda zjevně nižší,“ dodal ředitel Vajčner.

Znojmo čeká vinobraní patnáctého až sedmnáctého září. Třídenní multižánrový program se uskuteční na třinácti scénách a mimo jiné nabídne průvod krále Jana Lucemburského či vystoupení Vojty Dyka s B-Side Bandem, Michala Hrůzu nebo Ewu Farnou.

Nejvýraznější novinkou se stane historická krčma. „Budou tam připravené pokrmy z doby Jana Lucemburského, té bude navíc přizpůsobené i stolování,“ upřesnili pořadatelé.

Jihomoravské dožínky lidé oslavili u břeclavského zámku.
OBRAZEM: Domácí pečivo provonělo jihomoravské dožínky. U zámku

STANOVÁ MĚSTEČKA

Stejně jako v Mikulově dostanou ve Znojmě prostor k vystoupení cimbálové muziky. Jednou z nich bude na Horním náměstí OLiNa z Hodonína. „Znojemské vinobraní rozhodně nebereme jako řadovou akci. Naopak, jde o velkou show. Organizátoři ji vždy hezky připraví, těšíme se. Je příjemné hrát pro takové množství lidí,“ pochvaloval si organizační vedoucí a hráč na basu Přemysl Březovič.

Organizátoři obou v republice největších vinobraní chystají přijíždějícím návštěvníkům záchytná parkoviště. Ve Znojmě za něj řidiči nezaplatí nic, v Mikulově je poplatek ve výši padesáti korun za auto. K dispozici bude rovněž kyvadlová doprava a posílené vlakové i autobusové spoje. Chybět nebudou ani stanová městečka: v Mikulově a v jeho blízkosti vzniknou tři, ve Znojmě jedno.

Pálavské vinobraní: S nápadem přišla tehdejší KSČ

Mikulov – Sedmdesáté výročí slaví Pálavské vinobraní. Za svou existenci prošlo několika pády. Vrchol zažívá nyní. „Po roce 2005 začala návštěvnost narůstat díky rozvoji vinařské turistiky,“ říká historik Josef Šuba.

Kdy a proč vzniklo Pálavské vinobraní?

Vzniklo v roce 1947 z důvodu začlenění nových obyvatel po konci druhé světové války. Myšlenku přineslo tehdejší vedení Komunistické strany Československa.

Jak se od té doby akce změnila?

V průběhu let se důvody měnily několikrát. V padesátých letech bylo důležité téma zemědělství a oslava kolektivizace, v šedesátých letech se oslavovala ochrana hranic. V roce 1989 přišel zlom a pořadatelé hledají novou podobu vinobraní. Od roku 2000 je patrná orientace na víno, historii a průvody. V dnešní době funguje na bázi festivalu.

Zažilo Pálavské vinobraní nějaké vrcholy a pády?

Vrchol zažíváme právě nyní. Po roce 2005 začala návštěvnost rychle narůstat díky rozvoji vinařské turistiky v regionu. Naopak pádů můžeme zaznamenat hned několik. První byl v roce 1951, kdy byla účast poznamenána politickými procesy. V roce 1968 se vinobraní vůbec nekonalo kvůli sovětské okupaci republiky a v roce 1996 bylo poznamenáno střety mezi skinheady a punkery.

Jak se měnila návštěvnost v jednotlivých letech?

Na první ročník přišlo šest tisíc lidí. V následujících letech byl průměr okolo deseti tisíc návštěvníků. Od roku 2005 zájem narostl až na dnešních 56 tisíc.